Přislíbené dary na opravu Notre-Dame dosáhly jedné miliardy eur
Základní informace o požáru, který před měsícem, 15. dubna, významně poničil pařížskou katedrálu Notre-Dame.
Základní informace o požáru, který před měsícem, 15. dubna, významně poničil pařížskou katedrálu Notre-Dame.
Česká vláda je připravena pomoci Francii při obnově katedrály Notre-Dame i finančně. Čeká ale na rozhodnutí francouzské vlády o postupu rekonstrukce a organizování sbírky, napsal ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) může Česká republika pro obnovu chrámu nabídnout pomoc odborníků, jeho úřad pracuje na uspořádání veřejné sbírky. Požár se již podařilo zcela uhasit, uvedli krátce před 10:00 pařížští hasiči.
Požár pařížské katedrály Notre-Dame se podařilo dostat pod kontrolu a částečně uhasit. Informují o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na informace hasičů. Objevují se již i první nabídky finanční pomoci na její obnovu.
V pařížské katedrále Notre-Dame vypukl požár, oznámili hasiči. Záběry na sociálních sítích ukazují mohutný dým stoupající ze slavné stavby. Okolí památky je nyní evakuováno, hasiči zahájili rozsáhlou operaci, píše agentura Reuters.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.