jablka

Ilustrační fotografie

Ovocnáři: Řetězce vykoupí kilogram jablek za 13 až 14 Kč a prodají ho i za 60 Kč

Ekonomika

Ceny ovoce zásadně ovlivňují obchodní řetězce. Mají vliv i na to, kolik zboží se prodá. Výkupní cena za kilogram jablek je 13 až 14 korun, řetězce nabízí kilogram i za 50 až 60 korun, řekl dnes ČTK na budějovickém agrosalonu Země živitelka předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Unie očekává, že letos se na jihu a západě Čech sklidí téměř 8000 tun jablek, meziročně asi o deset procent méně. Za nižší úrodu mohou škody, jež způsobil mráz, a také to, že v Česku ubývá sadů.

Ilustrační fotografie

Ceny jablek od srpna klesly téměř o 30 procent

Ekonomika

Ceny jablek mezi loňským srpnem a prosincem klesly o 29,5 procenta na 34,59 koruny za kilogram. V srpnu se v obchodech jablka prodávala za rekordních téměř 50 korun za kilogram. Od té doby jejich ceny postupně klesají. V meziročním porovnání byla cena jablek na konci loňského prosince vyšší o devět procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ilustrační fotografie

Ceny jablek stouply na rekordních téměř 50 korun za kilogram

Ekonomika

Ceny jablek, která jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v zemi, v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních téměř 50 korun za kilogram. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se kilogram jablek ve třetím srpnovém týdnu prodával v průměru za 49,59 koruny. Meziročně to představovalo zdražení o 66 procent, když loni ve stejné době stál kilogram jablek 29,82 koruny. S novou sklizní by ceny měly podle ovocnářů klesnout.

Ilustrační fotografie

Aktuality

Špatná úroda zvedne cenu jablek

Ceny jablek na pultech českých obchodů v listopadu dosáhly téměř 31 korun za kilogram a meziročně se zvýšily o 17 procent z loňských 26 korun. Vyplývá to z dat ČSÚ. Podle ovocnářů se v růstu cen odrazila letošní mírně podprůměrná úroda jablek v Evropě. Loni byly ceny velmi nízké, a to kvůli tehdejší velké nadúrodě. "Současné ceny tak odpovídají úrovni z let s průměrnou sklizní," řekl dnes ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jablka jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v ČR.

Ilustrační fotografie

Běžné jablko obsahuje přes 100 milionů bakterií

Magazín

Typické jablko obsahuje více než 100 milionů bakterií. Na to přišli vědci z Technické univerzity ve Štýrském Hradci při svém výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v časopise Frontiers in Microbiology. Nejvíc bakterií přitom podle nich překvapivě není na slupce, ale v dužině a semenech. Mikroorganismy jsou podle vědců důležité pro zdravou střevní mikroflóru.

Ilustrační fotografie

Desatero kvalitního jablečného moštu. Jak poznat ten dobrý?

Magazín

Pro nástup podzimu není typické jenom zbarvování listů do žlutavých, hnědavých a načervenalých odstínů, ale také sezóna moštování jablek. Slovo „mošt“ běžně používáme, jedná se ale o termín z české legislativy? Jakou by měl mít tento nápoj barvu, chuť a vůni? V čem ho skladovat a jak poznat ten kvalitní? Při výběru vám pomohou mj. i značky kvality – např. Klasa nebo Regionální potravina.

Ilustrační fotografie

Magazín

Jahody, rajčata, jablka. Kdy je jejich sezóna a na co si dávat při výběru pozor?

Léto, sluníčko, voda, pohoda a čerstvé, voňavé ovoce i zelenina – neodolatelná kombinace. U nás si snad nejčastěji pochutnáváme na jahodách, jablkách a rajčatech. Na co bychom si ale měli dát pozor během jejich nákupu? Jak tyto potraviny skladovat? V čem se liší dovážené od tuzemských? A jak nenaletět falešným prodejcům?

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.