Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Havlíček: Musíme podpořit investice, spotřebu, export a výzkum

Karel Havlíček
Karel Havlíček
Foto: Twitter

K oživení ekonomiky bude potřeba stimulovat investice firem, podpořit spotřebu, export, ale také výzkum a inovace. Na Národní ekonomické konferenci to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda podle něj do ekonomiky vyčlenila na pomoc kvůli koronavirové krizi vůči hrubému domácímu produktu podobný objem peněz jako například Francie.

"Ministr vyjmenoval věci, které ekonomice pomáhají, ale nijak neobhájil, že by to měl dělat stát. Stále ještě nejsme v roce 1933, krizi tu nemáme tři roky, ale tři měsíce. Pořád je ještě šance se z ní dostat normální cestou obnovené spotřeby. Stavění hladových zdí začněme řešit až za tři roky," komentoval Havlíčka analytik skupiny Natland Petr Bartoň.

Jakékoli srovnání české státní pomoci s ostatními zeměmi je podle něj zavádějící. "Český stát do své pomoci započítává nejen předražené roušky které po vypuknutí pandemie nakupoval v Číně, ale hlavně zhruba 80 procent tvoří plánované státní garance. To je spíše účetní položka než skutečná pomoc," dodal.

Důležité bude podle Havlíčka to, aby firmy neodkládaly investice. Podniky, které je plánovaly na další roky, by měly dostat podnět, aby k nim přikročily nejpozději do dvou let. "S přiměřenou výhodou by je měly udělat dříve," řekl. Účinnými nástroji by měly podle něj být odpisy či investiční pobídky. Zrychlení odpisů investic by podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy mohlo firmy motivovat k větším investicím, sdělil ČTK.

Dále bude podle Havlíčka třeba udržet poptávku. Měla by podle něj vytvořit přiměřenou jistotu pracovního trhu a pracovních míst. Současný program na podporu zaměstnanosti Antivirus by se měl postupně změnit na klasický kurzarbeit. Více podporováni by měli být lidé, kteří chodí do práce, řekl dále. Podle Prouzy je podpora poptávky nejdůležitější krok k oživení ekonomiky. "Bez ochoty lidí utrácet nemají žádné podpůrné programy smysl. Dobrým krokem bylo snížení DPH na ubytování v hotelech a penzionech. Dávalo by smysl snížit DPH i na potraviny a na take-away jídlo z restaurací, protože se stává čím dál větší částí tržeb restaurací," uvedl.

Oživení ekonomiky bude podle Havlíčka záviset také na exportní politice. Podporu bude potřebovat také vývoz, ale situaci ovlivní, jak se zachovají státy, se kterými ČR obchoduje.

Klíčové budou podle Havlíčka také investice do výzkumu a inovací. Současná vláda podle něj dala extrémní peníze do tohoto odvětví a nastavila nové parametry řízení.

Kvůli šíření koronaviru trval v ČR od 12. března do 17. května nouzový stav. Většina obchodů měla zavřeno, veřejnost měla zákaz vstupu do stravovacích zařízení, hotelů, penzionů, na sportoviště. Zastavil se cestovní ruch. Na podporu ekonomiky vláda připravila mnoho podpůrných programů, například půjčky se státní zárukou COVID, podporu pro lázeňský sektor, příspěvek na komerční nájem nebo podporu zaměstnanosti.

Témata:  Karel Havlíček ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.