Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chladné počasí pole se zeleninou zatím nepoškodilo, úroda není ohrožena

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezvykle chladné jarní počasí porosty rané zeleniny na tuzemských polích zatím nepoškodilo a na úrodu by nemělo mít zásadní vliv. Nízké teploty ale mohou zpozdit sklizeň některých druhů zeleniny. ČTK to dnes řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, podle kterého sklizeň první polní zeleniny čeští pěstitelé zahájili minulý týden a výpěstky už míří na pulty obchodů.

"Většina nejranější zeleniny je kryta netkanou textilií a tam nám mrazy do minus tří stupňů problémy moc nedělají, pouze zpozdí vegetaci. Jediná plodina, která je nyní trošku ohrožena, jsou nejranější výsadby celeru, ale těch není moc," uvedl Hanka. U některých druhů zeleniny pěstitelé už kvůli chladnému začátku jara hlásí desetidenní zpoždění, v případě raných brambor činí prodleva 14 dní. U brambor lze ale zpoždění vegetace při příznivém vývoji počasí ještě dohnat, podotkl Hanka.

Zelináři minulý týden zahájili na polích sklizeň lahůdkové cibulky, pažitky, ředkviček a chřestu. Z krytých ploch sklízejí saláty. V dalších týdnech se podle Hanky budou přidávat další druhy, například kedlubny, špenát či saláty. "Po skutečně dlouhé zimě můžeme našim zákazníkům konečně nabídnout čerstvě sklizenou českou zeleninu," řekl Hanka.

Zelenina se v Česku pěstuje bezmála na 11.000 hektarech. Mezi nejoblíbenější patří kromě celoročně pěstovaných skleníkových rajčat a okurek právě jarní druhy zeleniny. Tržní produkce zeleniny v ČR loni podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019. Loňská sklizeň zeleniny v Česku podle Hanky patřila k průměrným až slabě podprůměrným.

Z pohledu zemědělství je loňský rok sice označován za srážkově a teplotně příznivý, zelinářům ale podle Hanky přinesl významné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami a také mezi druhy zeleniny. Zelenině neprospělo už suché jaro. "Chladnější průběh léta se srážkami zpomalil vývoj a růst zeleniny a zapříčinil silný infekční tlak houbových chorob. Deštivý podzim negativně ovlivnil i kvalitu skladované produkce, své udělali i hraboši přemnožení v porostech kořenové zeleniny," dodal Hanka.

Kvůli preventivním opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru měli letos tuzemští farmáři omezené možnosti prodávat vypěstovanou zeleninu do restaurací a na farmářské trhy, které začínají být postupně organizovány až nyní. Některé samosprávy pořadatelům poskytnou dotace. Například Olomoucký kraj letos podpoří pořádání farmářských trhů v regionu i regionální značky z produkce místních výrobců. Podle rozhodnutí krajských radních, které dnes projednalo krajské zastupitelstvo, půjde na oba dotační tituly 650.000 korun.

"Farmářské trhy jsou skvělým způsobem, jak propojit farmáře a jejich zákazníky. Důležitá je regionální produkce potravin, což mimo jiné souvisí i se zaměstnaností. Proto je pro Olomoucký kraj podpora farmářských trhů důležitá," komentoval dotace náměstek hejtmana Olomouckého kraje Jan Šafařík (Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj).

Témata:  Zelenina zemědělství

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.