Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podnikatelé: Pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku

Rozpad eurozóny by měl tragický dopad na českou proexportně orientovanou a otevřenou ekonomiku. Ve čtvrtek to prohlásil David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.

"Nezávidíme vládě těžké rozhodování o půjčce MMF ve prospěch záchrany zemí eurozóny. Pokud by vláda k půjčce přistoupila, mělo by se tak stát pouze v případě, budou-li známy přesně dané podmínky, kdy a jakým způsobem se prostředky z rezerv ČNB vrátí," uvedl předseda Šeich. ČR by na pomoc eurozóně měla zablokovat asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv ČNB. České republice by se podle podnikatelů výrazně snížila možnost intervenovat ve prospěch vlastní měny a prostřednictvím kurzu koruny stimulovat českou ekonomiku. Jak ale přiznávají, případný pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku. "Nechci ani domýšlet, co by se stalo s naší ekonomikou v případě krachu eura. V současné situaci je ovšem potřeba počítat i s těmi nejčernějšími scénáři," doplnil Šeich.

Témata:  Česko ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.