Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podnikatelé: Pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku

Rozpad eurozóny by měl tragický dopad na českou proexportně orientovanou a otevřenou ekonomiku. Ve čtvrtek to prohlásil David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.

"Nezávidíme vládě těžké rozhodování o půjčce MMF ve prospěch záchrany zemí eurozóny. Pokud by vláda k půjčce přistoupila, mělo by se tak stát pouze v případě, budou-li známy přesně dané podmínky, kdy a jakým způsobem se prostředky z rezerv ČNB vrátí," uvedl předseda Šeich. ČR by na pomoc eurozóně měla zablokovat asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv ČNB. České republice by se podle podnikatelů výrazně snížila možnost intervenovat ve prospěch vlastní měny a prostřednictvím kurzu koruny stimulovat českou ekonomiku. Jak ale přiznávají, případný pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku. "Nechci ani domýšlet, co by se stalo s naší ekonomikou v případě krachu eura. V současné situaci je ovšem potřeba počítat i s těmi nejčernějšími scénáři," doplnil Šeich.

Témata:  Česko ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.