Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podnikatelé: Pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku

Rozpad eurozóny by měl tragický dopad na českou proexportně orientovanou a otevřenou ekonomiku. Ve čtvrtek to prohlásil David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.

"Nezávidíme vládě těžké rozhodování o půjčce MMF ve prospěch záchrany zemí eurozóny. Pokud by vláda k půjčce přistoupila, mělo by se tak stát pouze v případě, budou-li známy přesně dané podmínky, kdy a jakým způsobem se prostředky z rezerv ČNB vrátí," uvedl předseda Šeich. ČR by na pomoc eurozóně měla zablokovat asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv ČNB. České republice by se podle podnikatelů výrazně snížila možnost intervenovat ve prospěch vlastní měny a prostřednictvím kurzu koruny stimulovat českou ekonomiku. Jak ale přiznávají, případný pád eurozóny by měl tragický dopad na českou ekonomiku. "Nechci ani domýšlet, co by se stalo s naší ekonomikou v případě krachu eura. V současné situaci je ovšem potřeba počítat i s těmi nejčernějšími scénáři," doplnil Šeich.

Témata:  Česko ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.