Boj o evropský trh s plynem přiostřuje

Zatím na tom nic nezměnila ani podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zdůrazňuje význam amerického LNG ve snaze Evropy snížit její energetickou závislost na Rusku.

Podle britského listu Financial Times vstupuje Gazprom do „bitvy“ o přitažlivý evropský trh s několika výhodami. Předně je v Evropské unii (ale také v Turecku nebo Srbsku a dalších zemích) zavedeným dodavatelem. Spravuje největší zásoby zemního plynu na světě a jeho palivo je, hlavně díky nižším těžebním nákladům, levnější než LNG přepravovaný obřími tankery na velké vzdálenosti. LNG se navíc musí v cíli znovu převést do plynného skupenství, což náklady ještě zvyšuje.

Rival LNG

I přes vyšší cenovou náročnost LNG a nutnou výstavbu odpovídající infrastruktury na něj některé evropské země sázejí. Ve druhé polovině srpna dorazil do litevského přístavu Klajpeda první tanker s LNG z amerického exportního terminálu Sabine Pass. "Je to první, ale zdaleka ne poslední náklad," prohlásil podle agentury Interfax litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas. Dovážející společnost Lietuvos Energia cenu amerického LNG nesdělila. Analytička Marija Bělovová z firmy Vygon Consulting soudí, že to mohlo být 246 dolarů za tisíc kubíků.

První terminál na příjem LNG otevřelo také Polsko ve Świnoujście na pobřeží Baltského moře. "Polsko a Litva jsou odhodlány zlomit tržní sílu Gazpromu," komentuje Ira Joseph z poradenské firmy Pira. Charif Souki z americké společnosti Tellurian, která realizuje projekty spojené s LNG, ale upozorňuje, že zkapalněný zemní plyn nikdy nebyl chápán tak, že zcela nahradí dodávky potrubím. "Hlavní přínos LNG pro Evropu spočívá v tom, že ho lze poměrně pružně dodávat na nejrůznější místa," podotýká Souki.

Ruskému koncernu Gazprom však v Evropě nebude konkurovat jenom zkapalněný zemní plyn přepravovaný ze zámoří tankery, nýbrž také palivo přepravované "cizími" plynovody. Je to především TANAP (Transanatolský plynovod), který má být dokončen příští rok. Díky němu bude do Evropy poprvé přímo proudit ázerbájdžánský zemní plyn, a to přes Gruzii a Turecko. Konečným článkem této trasy bude rozestavěný plynovod TAP (Trans Adriatic Pipeline) vedoucí Řeckem, Albánií a po mořském dně do jižní Itálie. V roce 2022 by měl být zahájen provoz plynovodu Baltic Pipe, dlouhého 230 kilometrů, který by se napojil na dánskou potrubní síť s norským plynem.

Gazprom loni zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy proti roku 2015 o 12,5 procenta na rekordních 179,3 miliardy krychlových metrů. Letos se tato exportní laťka posune ještě výš, neboť během prvního pololetí vývoz meziročně stoupl o 11,5 procenta na 112 miliardy krychlových metrů. Německo, největší evropský odběratel, zvýšilo nákupy dokonce o 15 procent na 26,3 miliardy krychlových metrů, vyplývá z exportních statistik Gazpromu. Do Česka Gazprom podle ročenky britského koncernu BP dodal v roce 2016 7,5 miliardy krychlových metrů plynu, většinu zbývající české spotřeby pokrývá norský plyn.

Podíl Gazpromu na zásobování plynem (vybrané země, rok 2016, podíly v procentech)

Zdroj: Financial Times s odkazem na BP Statistical Review of Energy (2017) a Gazprom

Produkce zemního plynu (vybrané země, miliard krychlových metrů)

Konkurenti na evropském trhu:

Zdroj: BP, Statistical Review, 2017