Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ztracené smlouvy mohou stát ředitelství dálnic 74 milionů

Ředitelství silnic a dálnic řeší velký problém - ztrátu smluv na rekonstrukci výpadovky z Brna na Mikulov. Smlouvy měl mít v trezoru tehdejší šéf organizace Alfréd Brunclík, píší ve středu Hospodářské noviny.

Když ale na Brunclíkovo místi nastoupil loni v létě Jiří Švorc, zjistil, že smlouvy jsou pryč. Smlouvy má konsorcium čtyř firem - D.I.S., Eurovia, Firesta-Fišer a Silnice Brno -, které zakízku za jednu miliardu korun před třemi lety vyhrálo. Jenže ty jsou podle ŘSD jiné, než státní organizace původně odsouhlasila. Firmy totiž operují dodatkem, podle něhož se mají mzdy lidí, kteří se n zakázce podíleli, navýšit o 82 procent. "Je podezření, že se smlouvami bylo manipulováno a že tam ten dodatek původně nebyl," řekl Švorc, který proto podal trestní oznámení. A správci dálnic se obávají, že budou muset skutečně platit. "Je možné, že budeme nuceni uhradit zvýšenou cenu stavby, kdy právě nemožnost prokázání originálního znění smlouvy může vést ke škodě ve výši 74 milionů korun," připouštějí v podaném trestním oznámení.

Témata:  dálnice

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.