Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš se omluvil za popírání holokaustu Romů a útoky na ně

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Andrej Babiš udělal něco pro něj zcela nezvyklého. Omluvil se. Donutil ho k tomu poprask, který se strhl po jeho výrocích, kterými zpochybnil vyvražďování Romů v táboře v Letech i holokaust Romů. Prý to tak nemyslel.

Vicepremiér Andrej Babiš si v předvolební době neuhlídal ústa a včera vypustil skandální výrok o romském koncentračním táboře v Letech. Zopakoval oblíbenou fámu neonacistů, že tamní koncentrák byl "jen" pracovním táborem. Navíc si posteskl, že kdysi všichni Romové pracovali. Ostatní politici, včetně premiéra Sobotky kontroverzní výroky okamžitě odsoudili.Skandál odstartovalo Babišovo setkání s občany při jeho včerejším výjezdu na Šluknovsko. V neformální debatě s místními vicepremiér prohlásil: "Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ Tato slova zachytili reportéři Aktuálně.cz a zveřejnili je v popisku pod jednou z fotografií Babišova předvolebního výjezdu.

Ministr Andrej Babiš dnes uspořádal tiskovou konferenci a omluvil se za své výroky na adresu Romů a tábora v Letech. "Pokud jsem se někoho dotkl, tak se omlouvám, ale znovu opakuji, vůbec jsem to tak nemyslel, bylo to vytržené z kontextu. Nemám problém se omluvit. Je to ale úplně jinak," prohlásil Babiš.

Výroky vyvolaly na politické scéně bouři nevole. Ostatní politici se do Babiše opřeli s tím, že popírá holokaust, což je v Česku trestný čin. Lety byly internačním táborem zřízeným nacisty u stejnojmenné obce v okrese Písek.

Tábor byl určen výhradně pro Romy, které pak nacisté zneužívali na otrocké práce. Z tábora také organizovali deportace českých Romů do Osvětimi - často přímo do plynových komor, protože Romové byli postaveni na stejnou úroveň s Židy a odsouzeni k vyhlazení. Pobyt v otřesných podmínkách tábora přežilo jen zhruba 300 lidí. Zbytek zemřel buď v plynových komorách nebo poměrně často na tyfus a další epidemie. Hygiena v táboře totiž nebyla takřka žádná a zdravotní pomoc taktéž.

Mrtví Romové z tábora v Letech jsou dodnes pohřbeni na okolních hřbitovech i v masových hrobech. Mrtvé děti údajně nacisté házeli i do přilehlého rybníku. Na místě surových nacistických vražd ale dnes stojí kontroverzní vepřín - pietní místo je zřízeno nedaleko.

Navzdory historickým faktům Babiš sklouzl k pokřivené historii tábora, jak ji v Česku většinou prezentují neonacisté. Tomu se ale Babiš ještě včera začal urputně bránit. Svá slova nevzal zpět, ale označil je za vytržená z kontextu. Vysvětlení podal na svém profilu na Facebooku:

Právě tady čtu, co všichni sdílejí a co jsem prý řekl dnes ve Varnsdorfu. Ta věta je brutálně vytržená z kontextu. Redaktor by to musel napsat celé, doslova, všechno, co jsem říkal - ale na Aktuálně tomu věnovali jen fotogalerii s pár krátkými popisky. Dovolte, abych to vysvětlil. Mluvil jsem se starousedlíky v Kovářské ulici ve Varnsdorfu, kde sousedí s romskou komunitou. Navštívil jsem tamní romské domy - a to byl opravdu silný zážitek. Takovou špínu a nepořádek jsem nezažil. Nepoužívám politické floskule. A protože v dopoledních hodinách byli dospělí doma, tak jsem se ptal, proč nejsou v práci. Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor. Nezpochybňuju hrůzy nacismu a druhé světové války, to by snad nikoho, kdo mě zná, nemohlo napadnout. (...) Original ZDE

Babišova slova odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Pro Respekt uvedl: "Pokud něco takového opravdu řekl, doporučoval bych Andreji Babišovi, aby si zajel do Let a seznámil se s historickými fakty, jak nacisté a ti kdo jim pomáhali, různými metodami zabíjeli Romy. Pak by se měl zastydět, omluvit a už nešířit takové blbosti."

Ještě tvrdší byl na Babiše jeho věčný rival Miroslav Kalousek. Jeho TOP 09 bude příští týden ve Sněmovně požadovat Babišovu omluvu a rezignaci. "Popírání holocaustu je trestný čin. Především je pro nás nesmírnou mezinárodní ostudou, že člověk, který se dopouští takových výroků, je členem Vlády ČR. TOP 09 navrhne příští týden zařazení mimořádného bodu na program sněmovny, která by dle mého názoru měla vyzvat ministra Babiše k omluvě a rezignaci. Chceme-li zůstat civilizovanou zemí, nepřipadá jiné řešení v úvahu," reagoval Kalousek na svém profilu na Facebooku.

Podobně na FB reagoval i Karel Schwarzenberg: "Jestli pan ministr Babiš myslí ty věty, které byly zveřejněny, vážně, je to naprosto otřesné. Tábor v Letech byl strašný koncentrák a vím velmi dobře, co se tam dělo. Když se podívám na počet dětí i dospělých, kteří tam zahynuli, byli pohřbeni kdesi vedle v lese a ostatní přeživší byli odvezeni do Osvětimi, kde byli všichni zabiti, mluvit o Letech jako o pracovním táboru je bohapustá lež. (...) To nejmenší, co by pan Babiš měl udělat je nikoliv vysvětlovat, nýbrž se hluboce omlouvat všem obětem a Romům v Čechách. Většina z těch lidí, kteří se tam dostali, zahynula, ať už tam, nebo v dalších koncentrácích. Všem těmto lidem i celé naší společnosti by se měl Andrej Babiš hluboce omluvit. V každé civilizované zemi by za tento výrok jakýkoliv ministr okamžitě rezignoval a vypadl by z vlády. Doufám, že si to pan premiér uvědomuje." Original ZDE

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.