Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší budova v ČR s nejluxusnějšími byty začíná růst

Budoucí nejvyšší budova v Česku, brněnský AZ Tower, má po půl roce od zahájení výkopových prací rozpracováno první nadzemní podlaží. Agentuře Mediafax to v pondělí řekl projektový manažer stavby Pavel Tureček.

"Dokončení monolitické konstrukce a tím i svého nejvyššího bodu dosáhne budova v říjnu příštího roku. Hotova máme dvě spodní podlaží, jejichž půdorys je zhruba třikrát větší než běžné patro tohoto mrakodrapu," upřesnil.

Nejvyšší dům v Česku roste na jihu Brna ve Štýřicích mezi Pražákovou a Heršpickou ulicí, nedaleko M-Paláce. Po dokončení dosáhne budova brněnských architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky výšky 111 metrů a bude mít 30 podlaží.

Nová brněnská dominanta bude složená ze dvou bloků, mezi které vložili architekti tubus s komunikačním jádrem – schodištěm a výtahovými šachtami. Ve dvou podzemních patrech zaparkuje 265 aut. V přízemí budovy bude autosalon a atrium s recepcí a obchody. Ve druhém a třetím podlaží vzniknou kromě obchodů prostory pro fitness, kavárnu, restaurace, menší kanceláře a archiv.

V posledních patrech vyroste 17 exkluzívních apartmánů. "Díky této koncepci se všechny apartmány zařadí na dlouhou dobu mezi nejprestižnější a nejvýše umístěné bydlení v Česku," řekl Tureček. Ostatní patra budovy využijí budoucí nájemci pro své administrativní a komerční prostory.

Témata:  mrakodrapy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.