Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší budova v ČR s nejluxusnějšími byty začíná růst

Budoucí nejvyšší budova v Česku, brněnský AZ Tower, má po půl roce od zahájení výkopových prací rozpracováno první nadzemní podlaží. Agentuře Mediafax to v pondělí řekl projektový manažer stavby Pavel Tureček.

"Dokončení monolitické konstrukce a tím i svého nejvyššího bodu dosáhne budova v říjnu příštího roku. Hotova máme dvě spodní podlaží, jejichž půdorys je zhruba třikrát větší než běžné patro tohoto mrakodrapu," upřesnil.

Nejvyšší dům v Česku roste na jihu Brna ve Štýřicích mezi Pražákovou a Heršpickou ulicí, nedaleko M-Paláce. Po dokončení dosáhne budova brněnských architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky výšky 111 metrů a bude mít 30 podlaží.

Nová brněnská dominanta bude složená ze dvou bloků, mezi které vložili architekti tubus s komunikačním jádrem – schodištěm a výtahovými šachtami. Ve dvou podzemních patrech zaparkuje 265 aut. V přízemí budovy bude autosalon a atrium s recepcí a obchody. Ve druhém a třetím podlaží vzniknou kromě obchodů prostory pro fitness, kavárnu, restaurace, menší kanceláře a archiv.

V posledních patrech vyroste 17 exkluzívních apartmánů. "Díky této koncepci se všechny apartmány zařadí na dlouhou dobu mezi nejprestižnější a nejvýše umístěné bydlení v Česku," řekl Tureček. Ostatní patra budovy využijí budoucí nájemci pro své administrativní a komerční prostory.

Témata:  mrakodrapy

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.