Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší budova v ČR s nejluxusnějšími byty začíná růst

Budoucí nejvyšší budova v Česku, brněnský AZ Tower, má po půl roce od zahájení výkopových prací rozpracováno první nadzemní podlaží. Agentuře Mediafax to v pondělí řekl projektový manažer stavby Pavel Tureček.

"Dokončení monolitické konstrukce a tím i svého nejvyššího bodu dosáhne budova v říjnu příštího roku. Hotova máme dvě spodní podlaží, jejichž půdorys je zhruba třikrát větší než běžné patro tohoto mrakodrapu," upřesnil.

Nejvyšší dům v Česku roste na jihu Brna ve Štýřicích mezi Pražákovou a Heršpickou ulicí, nedaleko M-Paláce. Po dokončení dosáhne budova brněnských architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky výšky 111 metrů a bude mít 30 podlaží.

Nová brněnská dominanta bude složená ze dvou bloků, mezi které vložili architekti tubus s komunikačním jádrem – schodištěm a výtahovými šachtami. Ve dvou podzemních patrech zaparkuje 265 aut. V přízemí budovy bude autosalon a atrium s recepcí a obchody. Ve druhém a třetím podlaží vzniknou kromě obchodů prostory pro fitness, kavárnu, restaurace, menší kanceláře a archiv.

V posledních patrech vyroste 17 exkluzívních apartmánů. "Díky této koncepci se všechny apartmány zařadí na dlouhou dobu mezi nejprestižnější a nejvýše umístěné bydlení v Česku," řekl Tureček. Ostatní patra budovy využijí budoucí nájemci pro své administrativní a komerční prostory.

Témata:  mrakodrapy

Související

Aktuálně se děje

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.