Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Policie má do roku 2020 posílit o čtyři tisíce lidí. Proč?

Policie ČR
Policie ČR
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Čtyři tisíce nových policistů. Tolik jich chce do roku 2020 přijmout ministerstvo vnitra. Policie má posílit kvůli novým bezpečnostním hrozbám, jakými jsou třeba migrační krize nebo terorismus.

Novou policejní koncepci projednávala vláda. Jednání zatím přerušila, podle premiéra Bohuslava Sobotky se ale ministři shodli, že Česko víc policistů potřebuje.

Více policistů v ulicích, na velkých akcích i na služebnách připravených k rychlému výjezdu v Česku, ale i za hranice. To si od nové policejní koncepce slibují ministr vnitra i policejní prezident.

"Ještě před migrační krizí byla policie na velmi nízkých početních stavech, v roce 2005 měla policie 45 tisíc lidí, teď jsme na čísle 40 tisíc a chceme se dostat na číslo 44 tisíc. Pokud stát chce mít bezpečnost, musí si ji zaplatit," vysvětluje ministr vnitra Milan Chovanec.

Česko pro to musí podle Chovance v rozpočtu najít mezi 8 až 10 miliardami korun navíc - a ministr financí Babiš souhlasí. "My tu koncepci podporujeme, určitě by policie měla vyjít do ulic, měla by řešit kvízomaty, měla by zabránit vykrádání domů spoluobčanů," přitakává ministr financí.

Svoje stavy by měla policie podle koncepce navýšit už letos - o 850 lidí. 

Témata:  Policie ČR

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.