Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Policie má do roku 2020 posílit o čtyři tisíce lidí. Proč?

Policie ČR
Policie ČR
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Čtyři tisíce nových policistů. Tolik jich chce do roku 2020 přijmout ministerstvo vnitra. Policie má posílit kvůli novým bezpečnostním hrozbám, jakými jsou třeba migrační krize nebo terorismus.

Novou policejní koncepci projednávala vláda. Jednání zatím přerušila, podle premiéra Bohuslava Sobotky se ale ministři shodli, že Česko víc policistů potřebuje.

Více policistů v ulicích, na velkých akcích i na služebnách připravených k rychlému výjezdu v Česku, ale i za hranice. To si od nové policejní koncepce slibují ministr vnitra i policejní prezident.

"Ještě před migrační krizí byla policie na velmi nízkých početních stavech, v roce 2005 měla policie 45 tisíc lidí, teď jsme na čísle 40 tisíc a chceme se dostat na číslo 44 tisíc. Pokud stát chce mít bezpečnost, musí si ji zaplatit," vysvětluje ministr vnitra Milan Chovanec.

Česko pro to musí podle Chovance v rozpočtu najít mezi 8 až 10 miliardami korun navíc - a ministr financí Babiš souhlasí. "My tu koncepci podporujeme, určitě by policie měla vyjít do ulic, měla by řešit kvízomaty, měla by zabránit vykrádání domů spoluobčanů," přitakává ministr financí.

Svoje stavy by měla policie podle koncepce navýšit už letos - o 850 lidí. 

Témata:  Policie ČR

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.