Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platit už se dá i čipem implantovaným v ruce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Aplikace v mobilních telefonech, chytré hodinky nebo rovnou speciální čipy implantované pod kůži. Světové firmy se předhánějí v tom, kdo vymyslí inovativnější metodu, jak umožnit lidem platit. I přes futuristické vize ale zůstává pozice plastových platebních karet neotřesena. Ta první byla vydaná v roce 1950. Dnes je jich i v Česku více než 11 milionů, informuje Endenred.

Společnost Arnala Graafstra pojmenovaná Dangerous Things, tedy v překladu Nebezpečné věci, se specializuje na výrobu speciálních čipů o velikosti zrnka rýže. Dají se voperovat do vrstvy kůže mezi palcem a ukazováčkem. A pomocí obsažené technologie RFID pak využít třeba i k placení přejetím ruky přes speciální čtečku. Například podle letošního průzkumu platební společnosti Visa mezi Australany by alespoň čtvrtina z nich měla  o implantování takového čipu zájem. To je jen jediný z příkladů nových platebních technologií, které všemožné společnosti ve světě vyvíjejí. A vyvolávají tím protesty ochránců soukromí, kteří se obávají nepřetržitého sledování lidí.

Vydobýt si své místo na trhu se snaží i další inovativní, ale o něco méně kontroverzní technologie. Zaplatit už jde například pomocí mobilního telefonu. Mamutí firmy jako Apple, Google či Samsung se z toho pokoušejí zejména v posledním roce udělat masovou záležitost. Své přístroje vybavují speciálními čipy NFC, které v kombinaci se softwarem v telefonu a obchody vybavenými čtečkami umožňují platby provádět. Krom mobilních telefonů se nyní výrobci elektroniky snaží prorazit i s chytrými hodinkami. Placení je integrované například do Apple Watch.

Veškeré inovativní metody placení mají ale minimálně jednu nevýhodu – technologickou roztříštěnost. Řada výrobců se snaží prosazovat řadu řešení. A na druhé straně stojí univerzální platební karty. S nimi zákazníci bezhotovostně platí už více než padesát let. Úplně první platební kartou se stala Diners Club Credit Identification Card v roce 1950. První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 Živnostenská banka jako dispoziční kartu k devizovému účtu. Od té doby počet platebních karet v peněženkách přerostl počet obyvatel v ČR. Ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) plyne, že počet vydaných platebních karet v Česku na konci roku 2014 vzrostl meziročně o téměř osm procent na celkových 11 milionů.

I v tak tradiční oblasti, jako jsou platební karty, ovšem přicházejí novinky. Trendem v Česku jsou nyní takzvané předplacené karty. Nevyžadují účet v bance, a přesto lze vydaným kusem plastu platit. Velké naděje do tohoto nástroje vkládá i společnost Edenred, která provozuje systém zaměstnaneckých benefitů a stravenkovou kartu Ticket Restaurant® Card již v několika zemích Evropy. „Předplacené karty MasterCard otevírají nové příležitosti pro všechny účastníky systému. Z pohledu konečných uživatelů jde o pohodlí, oddělenou peněženku od jiných výdajů a účtů i lepší kontrolu nad útratou. V případě stravenkové karty Ticket Restaurant® Card zjednodušujeme firmám rozdělování stravenek, restauracím administrativu a konečnému uživateli platbu za oběd během pracovního dne,“ popsal marketingový ředitel společnosti Edenred Pavel Kusý. Odborníci předplaceným platebním kartám prorokují velkou budoucnost. Rozhodně jistější než u jiných inovativních platebních metod.

Předplacené platební karty dnes fungují v 19 zemích Evropy. Podle průzkumu společnosti MasterCard by do roku 2020 měly útraty prostřednictvím těchto karet v Evropě dosáhnout až 112 miliard eur. Nejaktivnější uživatelé jsou zatím Britové a Italové.

Témata:  Bezkontaktní platby lidé

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Brigáda v roce 2026: Na těchto chybách můžete zbytečně přijít o peníze

S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.