Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vloni v Česku zkrachovalo 3692 firem, o 46 procent více než o rok dříve

Vloni v Česku zkrachovalo 3692 firem, o 46 procent více než o rok dříve

Foto: Home Credit

Během minulého roku zbankrotovalo v České republice o 46 procent společností více než v roce 2011, celkem jich bylo 3692. Stejným tempem, na 16 956 případů, vzrostl také počet bankrotů osobních, informovala ve středu společnost Czech Credit Bureau.

Za celý rok 2012 vykázal nejvyšší počet firemních bankrotů Moravskoslezský kraj (719) a Praha (479). Nejméně jich v tomto roce bylo v Karlovarském kraji (76) a kraji Vysočina (78). V prosinci bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Ústeckém kraji (50) a v Moravskoslezském kraji (48). Pouze 6 firemních bankrotů vykázal kraj Vysočina a 11 pak kraj Liberecký a Karlovarský.

Během sledovaného období nejčastěji bankrotovaly obchodní společnosti z odvětví obchod a pohostinství (420 případů) a odvětví služeb (413 případů). Na tato odvětví připadlo více než 60 procent všech bankrotů. Nejrychleji se počet bankrotů obchodních společností meziročně zvýšil v odvětví stavebnictví, a to o 17 procent.

V posledním měsíci loňského roku počet vyhlášených osobních bankrotů dosáhl počtu 1296, což je sice o 269 méně než v listopadu, ale o 221 více než v prosinci 2011. Firemních bankrotů bylo loni v prosinci vyhlášeno 312, což je o 58 méně než v listopadu, avšak o 109 více než v prosinci 2011.

Témata:  bankrot

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.