Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán vede Česko do války s EU, Praha je proti

Maďarský premiér Viktor Orbán, který má s Bruselem napjaté vztahy, připravuje pro státy visegrádské čtyřky balík opatření pro případ, že Řecko opustí eurozónu a unie se bude potýkat s dopady tohoto kroku. Blíže se tomu věnuje pondělní vydání deníku E15.

Podle maďarských serverů chce Orbán na nadcházejícím summitu na konci měsíce prosadit, aby banky v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Česku měly přístup k půjčkám od Evropské centrální banky, a to především v eurech. Zároveň by rád zastavil odliv prostředků ze středoevropských bank do zahraničních matek a zpružnil systém odvodů z DPH do unijního rozpočtu.

Česká strana však s touto iniciativou nesouhlasí. „Pokud jde o návrhy maďarského předsedy vlády na možnost přístupu zemí střední a východní Evropy ke swapovým aktivitám ECB a další návrhy v souvislosti s její činností, nepovažujeme je s ohledem na dobrou kondici českého bankovního sektoru a aktuální ekonomickou situaci v unii za nezbytné,“ uvedl pro deník E15 premiér Petr Nečas. „V rámci Visegrádu se nebudeme bránit diskuzi o opatřeních, která by pomohla zvýšit hospodářský růst,“ dodal.

Odmítavé je rovněž stanovisko ČNB. „Naše doporučení k jakýmkoli úvahám o případné účasti Česka je jednoznačně negativní,“ uvedl Marek Petruš z tiskového odboru. Orbánovy důvody, proč přemýšlet o osudu Maďarska, jsou naopak na místě. Jižní soused se dostal do problémů s likviditou poté, co si tamní občané nabrali před krizí obrovské množství hypoték v eurech. Když oslabil forint, nebyli je schopni splácet, což stáhlo dolů banky a celou ekonomiku. Maďarsko muselo dvakrát přijmout pomoc od MMF a zavedlo sporné postupy jako zestátnění penzijních fondů či bankovní daně.

Stanovisko, že Česko ani tuzemské banky nic z Orbánových „přání“ nepotřebují, zastává i Česká bankovní asociace. „V české legislativě existuje dostatek záklopek zamezujících riziku odlivu kapitálu z českých bank. Máme například kvantitativní stropy pro půjčky dceřiných společností společnostem mateřským. České banky jsou navíc vybaveny vysokou kapitálovou přiměřeností,“ uvedl šéf ČBA Pavel Štěpánek. O návrhu opatření informoval v Maďarsku jako první portál portfolio.hu. „Návrhy v tomto balíku vracejí Fond soudržnosti k původnímu účelu, pro něž byl zřízen,“ doplnil výčet opatření server. Úkolem fondu je financovat projekty v dopravě a sféře životního prostředí. Problém s eurovými půjčkami mělo a dosud má Polsko, i když v daleko menší míře než Maďarsko. Ani jeho likviditní polštář není takový jako v Česku, kde vklady převyšují úvěry skoro o třetinu. Stejná situace je na Slovensku, jenže to je členem eurozóny a přístup k nástrojům ECB má.

Témata:  Česko,  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.