Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán vede Česko do války s EU, Praha je proti

Maďarský premiér Viktor Orbán, který má s Bruselem napjaté vztahy, připravuje pro státy visegrádské čtyřky balík opatření pro případ, že Řecko opustí eurozónu a unie se bude potýkat s dopady tohoto kroku. Blíže se tomu věnuje pondělní vydání deníku E15.

Podle maďarských serverů chce Orbán na nadcházejícím summitu na konci měsíce prosadit, aby banky v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Česku měly přístup k půjčkám od Evropské centrální banky, a to především v eurech. Zároveň by rád zastavil odliv prostředků ze středoevropských bank do zahraničních matek a zpružnil systém odvodů z DPH do unijního rozpočtu.

Česká strana však s touto iniciativou nesouhlasí. „Pokud jde o návrhy maďarského předsedy vlády na možnost přístupu zemí střední a východní Evropy ke swapovým aktivitám ECB a další návrhy v souvislosti s její činností, nepovažujeme je s ohledem na dobrou kondici českého bankovního sektoru a aktuální ekonomickou situaci v unii za nezbytné,“ uvedl pro deník E15 premiér Petr Nečas. „V rámci Visegrádu se nebudeme bránit diskuzi o opatřeních, která by pomohla zvýšit hospodářský růst,“ dodal.

Odmítavé je rovněž stanovisko ČNB. „Naše doporučení k jakýmkoli úvahám o případné účasti Česka je jednoznačně negativní,“ uvedl Marek Petruš z tiskového odboru. Orbánovy důvody, proč přemýšlet o osudu Maďarska, jsou naopak na místě. Jižní soused se dostal do problémů s likviditou poté, co si tamní občané nabrali před krizí obrovské množství hypoték v eurech. Když oslabil forint, nebyli je schopni splácet, což stáhlo dolů banky a celou ekonomiku. Maďarsko muselo dvakrát přijmout pomoc od MMF a zavedlo sporné postupy jako zestátnění penzijních fondů či bankovní daně.

Stanovisko, že Česko ani tuzemské banky nic z Orbánových „přání“ nepotřebují, zastává i Česká bankovní asociace. „V české legislativě existuje dostatek záklopek zamezujících riziku odlivu kapitálu z českých bank. Máme například kvantitativní stropy pro půjčky dceřiných společností společnostem mateřským. České banky jsou navíc vybaveny vysokou kapitálovou přiměřeností,“ uvedl šéf ČBA Pavel Štěpánek. O návrhu opatření informoval v Maďarsku jako první portál portfolio.hu. „Návrhy v tomto balíku vracejí Fond soudržnosti k původnímu účelu, pro něž byl zřízen,“ doplnil výčet opatření server. Úkolem fondu je financovat projekty v dopravě a sféře životního prostředí. Problém s eurovými půjčkami mělo a dosud má Polsko, i když v daleko menší míře než Maďarsko. Ani jeho likviditní polštář není takový jako v Česku, kde vklady převyšují úvěry skoro o třetinu. Stejná situace je na Slovensku, jenže to je členem eurozóny a přístup k nástrojům ECB má.

Témata:  Česko EU

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.