Prezidentské volby rozdělily Česko. Zeman zvítězil, Drahoš prohrál jen o 152 tisíc hlasů
Miloš Zeman byl podruhé zvolen prezidentem. Uspěl s 51,4% výsledkem. Jiří Drahoš obdržel 48,6 % hlasů.
Miloš Zeman byl podruhé zvolen prezidentem. Uspěl s 51,4% výsledkem. Jiří Drahoš obdržel 48,6 % hlasů.
Miloš Zeman a Jiří Drahoš za sebou mají poslední debatu, už za několik hodin se otevřou volební místnosti a v sobotu bude rozhodnuto. Čtvrteční duel obou kandidátů nepřinesl nic zásadně nového, opakovala se stejná témata jako v kampani či předchozích rozhovorech. Za jasného vítěze večera je možné považovat jen moderátorku Světlanu Witowskou.
Někteří Češi před druhým kolem prezidentských voleb marně pátrají po volebních lístcích, které jim, na rozdíl od kola prvního, nepřišly do schránek. Druhé kolo prezidentských voleb má oproti tomu předchozímu mírné odlišnosti. Co je potřeba vědět, než se dnes a zítra vydáte do volebních místností?
Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 přinesla poměrně vyrovnaný duel. A to i ve vztahu k mediálnímu pokrytí, kterého se dostalo oběma kandidátům. O pět let později je před druhým kolem situace v médiích odlišná – o současném prezidentovi Miloši Zemanovi se píše několikanásobně více než o jeho protikandidátovi, Jiřím Drahošovi.
Druhé kolo přímé volby prezidenta České republiky se již kvapem blíží. Před ním však probíhají ještě debaty na čtyřech televizních stanicích. Tu včerejší, na TV Prima, si nenechala ujít ani ruská média. Podle agentury TASS se obhajující kandidát Miloš Zeman vysmál Jiřímu Drahošovi kvůli jeho myšlence, že ruské tajné služby ovlivňují volby.
Novým českým prezidentem bude Miloš Zeman nebo bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozhodli o tom voliči, kteří v prvním kole prezidentské volby zvolili Zemana z 38,6 procenty a Drahoše s 26,6 procenta.
První kolo prezidentských voleb brzy začne, proto není na škodu si připomenout základní pravidla, na které si musí volič dát pozor, jinak bude jeho hlas neplatný.
U české internetové populace vítězí aktuálně v prezidentském klání bývalý šéf Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Vyplývá to z volebního modelu online hry Prezident 21, podle kterého by Drahoše za prezidenta zvolilo přes 44 % lidí používajících internet.
Již za týden se otevřenou volební místnosti a voliči budou rozhodovat o svém budoucím prezidentovi. Boj o Hrad probíhá na různých místech a média v něm hrají velkou roli. Analytici společnosti Monitora Media se proto podívali na to, jak se průběh kampaně jednotlivých kandidátů odráží v jejich medializaci.
Všech devět kandidátů na prezidentský úřad se v dnešních dnech snaží získat hlasy nerozhodnutých voličů. Právě tato fáze předvolební kampaně je pro výsledky voleb stěžejní a osobní sympatie začínají hrát čím dál větší roli. Z tohoto hlediska vyhrává u Čechů Michal Horáček. Podle průzkumu agentury NMS Market Research jej mezi tři nejsympatičtější kandidáty zařadilo 51 % dotázaných. Jen o procento méně získal Jiří Drahoš. Naopak nejméně oblíbený je u voličů bývalý premiér Mirek Topolánek.
Komunikace prezidentských kandidátů mimo jiné vypovídá o jejich postojích a chování. Podle analýzy vypracované na základě jejich rozhovorů v loňském roce nejracionálněji komunikoval Pavel Fischer.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.