pohřebnictví

Ilustrační fotografie

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Reportér Komentář

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

pohřebnictví

Zemřete a rodina vás potřebuje pohřbít. Co se od 1. září změní?

Aktuality

Prvního září nabývá účinnosti novela zákona o pohřebnictví i její prováděcí právní předpisy, které vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministryně Karla Šlechtová prosadila více práv pro vypravitele pohřbu a nájemce hrobových míst a také větší postihy za nekalé praktiky. Novela tak odstraňuje nedostatky zákona, který byl přijat před patnácti lety.

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.