kupónová privatizace

Ilustrační fotografie

Kupónová privatizace udělala z většiny Čechů akcionáře

Ekonomika

Jednou z největších změn, kterou prošla česká společnost po pádu komunistického režimu, byla ekonomická transformace. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo odstátnění hospodářského majetku. Část proto byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům (restituce), část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny byly prodány v aukcích (malá privatizace) a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Jednou z metod velké privatizace byla privatizace kupónová, která byla zahájena před 30 lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

Ilustrační fotografie

Kuponové knížky a privatizace? Co přinesl pád komunistického režimu

Ekonomika

Po pádu komunistického režimu bylo jedním ze základních úkolů vlád zabezpečení přechodu z plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Předpokladem této transformace bylo odstátnění hospodářského majetku. 1. října 1991 proto začala prodejem kupónových knížek a známek velká privatizace.

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Ekonomika

A peníze jste si od hlavního akcionáře, který vás vyšachoval, vzali? V balíku peněz, patřícím drobným akcionářům, jsou k rozdělení pořád ještě miliardy korun. Řekněte si o svůj díl, peníze se nebudou rozdávat věčně!

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.