kupónová privatizace

Ilustrační fotografie

Kupónová privatizace udělala z většiny Čechů akcionáře

Ekonomika

Jednou z největších změn, kterou prošla česká společnost po pádu komunistického režimu, byla ekonomická transformace. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo odstátnění hospodářského majetku. Část proto byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům (restituce), část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny byly prodány v aukcích (malá privatizace) a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Jednou z metod velké privatizace byla privatizace kupónová, která byla zahájena před 30 lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

Ilustrační fotografie

Kuponové knížky a privatizace? Co přinesl pád komunistického režimu

Ekonomika

Po pádu komunistického režimu bylo jedním ze základních úkolů vlád zabezpečení přechodu z plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Předpokladem této transformace bylo odstátnění hospodářského majetku. 1. října 1991 proto začala prodejem kupónových knížek a známek velká privatizace.

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Ekonomika

A peníze jste si od hlavního akcionáře, který vás vyšachoval, vzali? V balíku peněz, patřícím drobným akcionářům, jsou k rozdělení pořád ještě miliardy korun. Řekněte si o svůj díl, peníze se nebudou rozdávat věčně!

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.