Někdejší předseda Akademie věd (AV) Jiří Drahoš působil dlouhá léta jako fyzikální chemik. Do povědomí širší veřejnosti vešel poté, co ohlásil kandidaturu na prezidenta. Dostal se až do finále, v loňském lednovém souboji s Milošem Zemanem ale nakonec neuspěl. V politice se Drahoš, který 20. února oslaví sedmdesátiny, rozhodl zůstat. Loni na podzim byl zvolen do Senátu.
Miloš Zeman byl podruhé zvolen prezidentem. Uspěl s 51,4% výsledkem. Jiří Drahoš obdržel 48,6 % hlasů.
Miloš Zeman a Jiří Drahoš za sebou mají poslední debatu, už za několik hodin se otevřou volební místnosti a v sobotu bude rozhodnuto. Čtvrteční duel obou kandidátů nepřinesl nic zásadně nového, opakovala se stejná témata jako v kampani či předchozích rozhovorech. Za jasného vítěze večera je možné považovat jen moderátorku Světlanu Witowskou.
Někteří Češi před druhým kolem prezidentských voleb marně pátrají po volebních lístcích, které jim, na rozdíl od kola prvního, nepřišly do schránek. Druhé kolo prezidentských voleb má oproti tomu předchozímu mírné odlišnosti. Co je potřeba vědět, než se dnes a zítra vydáte do volebních místností?
Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 přinesla poměrně vyrovnaný duel. A to i ve vztahu k mediálnímu pokrytí, kterého se dostalo oběma kandidátům. O pět let později je před druhým kolem situace v médiích odlišná – o současném prezidentovi Miloši Zemanovi se píše několikanásobně více než o jeho protikandidátovi, Jiřím Drahošovi.
Druhé kolo přímé volby prezidenta České republiky se již kvapem blíží. Před ním však probíhají ještě debaty na čtyřech televizních stanicích. Tu včerejší, na TV Prima, si nenechala ujít ani ruská média. Podle agentury TASS se obhajující kandidát Miloš Zeman vysmál Jiřímu Drahošovi kvůli jeho myšlence, že ruské tajné služby ovlivňují volby.
Novým českým prezidentem bude Miloš Zeman nebo bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozhodli o tom voliči, kteří v prvním kole prezidentské volby zvolili Zemana z 38,6 procenty a Drahoše s 26,6 procenta.
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
