Někdejší předseda Akademie věd (AV) Jiří Drahoš působil dlouhá léta jako fyzikální chemik. Do povědomí širší veřejnosti vešel poté, co ohlásil kandidaturu na prezidenta. Dostal se až do finále, v loňském lednovém souboji s Milošem Zemanem ale nakonec neuspěl. V politice se Drahoš, který 20. února oslaví sedmdesátiny, rozhodl zůstat. Loni na podzim byl zvolen do Senátu.
Miloš Zeman byl podruhé zvolen prezidentem. Uspěl s 51,4% výsledkem. Jiří Drahoš obdržel 48,6 % hlasů.
Miloš Zeman a Jiří Drahoš za sebou mají poslední debatu, už za několik hodin se otevřou volební místnosti a v sobotu bude rozhodnuto. Čtvrteční duel obou kandidátů nepřinesl nic zásadně nového, opakovala se stejná témata jako v kampani či předchozích rozhovorech. Za jasného vítěze večera je možné považovat jen moderátorku Světlanu Witowskou.
Někteří Češi před druhým kolem prezidentských voleb marně pátrají po volebních lístcích, které jim, na rozdíl od kola prvního, nepřišly do schránek. Druhé kolo prezidentských voleb má oproti tomu předchozímu mírné odlišnosti. Co je potřeba vědět, než se dnes a zítra vydáte do volebních místností?
Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 přinesla poměrně vyrovnaný duel. A to i ve vztahu k mediálnímu pokrytí, kterého se dostalo oběma kandidátům. O pět let později je před druhým kolem situace v médiích odlišná – o současném prezidentovi Miloši Zemanovi se píše několikanásobně více než o jeho protikandidátovi, Jiřím Drahošovi.
Druhé kolo přímé volby prezidenta České republiky se již kvapem blíží. Před ním však probíhají ještě debaty na čtyřech televizních stanicích. Tu včerejší, na TV Prima, si nenechala ujít ani ruská média. Podle agentury TASS se obhajující kandidát Miloš Zeman vysmál Jiřímu Drahošovi kvůli jeho myšlence, že ruské tajné služby ovlivňují volby.
Novým českým prezidentem bude Miloš Zeman nebo bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozhodli o tom voliči, kteří v prvním kole prezidentské volby zvolili Zemana z 38,6 procenty a Drahoše s 26,6 procenta.
14. srpna 2026 13:14
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.
