Jihomoravský kraj

Projekt B80 s 37 byty je novou akvizicí v ulici Bratislavská a představuje třetí, poslední stavební etapu Pekárenského dvora.

V Brně se připravuje přes tisíc prémiových bytů. Investice přesahují 7,5 miliard

Bydlení

Brněnský trh s bydlením čelí akutnímu nedostatku, kdy chybí téměř pět tisíc bytových jednotek, což je důsledkem rostoucí poptávky po vlastním bydlení. Na tuto situaci reaguje jedna z developerských společností, která plánuje rozšíření své výstavby o několik nových rezidenčních projektů. Mezi nejvýznamnější patří rozšíření Pekárenského dvora o dvě stě bytů a výstavba multifunkční čtvrti BRIXX s téměř 500 jednotkami.

Brněnská přehrada

Přírodní koupaliště v Jihomoravském kraji: Jakou mají kvalitu vody?

Magazín

Přírodní koupaliště v Jihomoravském kraji mají zatím stále vodu vhodnou ke koupání. Vyplývá to z měření, které provedla Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje. Sleduje zhruba dvacítku nejnavštěvovanějších koupališť nejméně jednou za měsíc, některá i častěji. Teplota vody sledovaných přírodních koupališť se u posledních měření pohybovala nad 22 stupňů Celsia.

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.