energetické štítky

Ilustrační fotografie

Prodáváte nemovitost? Připravte si energetický štítek

Bydlení

Mnoho lidí se poprvé setká s požadavkem na energetický štítek, oficiálně nazývaný Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), až ve chvíli, kdy plánují prodat, koupit nebo pronajmout nemovitost, jako je byt, dům či jiný objekt. Co tento štítek vlastně ukazuje a proč je tak důležitý pro budoucí majitele nebo nájemce? Kdo je povinen ho ze zákona zajistit a v jakých případech je možné se této povinnosti vyhnout? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto článku.

Ilustrační fotografie

Zákaz výkonných vysavačů? Jak správně číst energetické štítky

Ekonomika

Jednotné energetické štítky pro domácí spotřebiče, které postupně zavádí Evropská unie, si stále hledají cestu do našich domácností. Po chladničkách a myčkách nádobí došlo v září roku 2014 také na vysavače. Cílem energetických štítků je umožnit domácnostem lepší přehled o spotřebě a příkonu vysavačů a podpořit tím prodej těch energeticky úsporných, což ve výsledku pomůže snížit energetickou spotřebu našich domácností.

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.