Šmejdi nepůsobí jen na předváděcích akcích s prodejem předražených hrnců nebo „zázračných“ biolamp. Čím dál častěji se šmejdi objevují také na internetu, který je pro ně ideálním anonymním prostředím. Výjimkou nejsou nabídky nejrůznějších léků či léčivých přípravků, které nejsou registrovány, ani otestovány.
Problém je o to závažnější, že neregistrované a neotestované léky mohou způsobit člověku závažné zdravotní komplikace a v lepším případě budou prostě neúčinné. Spotřebitel tak pořídí od nesolidního prodejce produkt, který mu slibuje něco, co je v rozporu s realitou. Klasickými léčivými přípravky se zázračnými a slibovanými účinky jsou typicky léky na hubnutí nejrůznějšího druhu.Spotřebitele může zmást okolnost, že tyto prostředky jsou masivně propagovány internetovou reklamou, která na první pohled působí velmi seriózně.
„Víme, že někteří prodejci zneužívají internetu jako svobodného prostředí k prodeji různých výrobků, jejichž vlastnosti zveličují, nebo je výrobky vůbec nemají, může se také jednat o padělky léčivých přípravků. Této problematice se SÚKL věnuje speciálně na www.nebezpecneleky.cz, vysvětluje Mgr. Jana Kalendová, inspektor oddělení dozoru nad reklamou Státního ústavu pro kontrolu léčiv.Klasickým příkladem léčiva, které není registrováno Státním úřadem pro kontrolu léčiv, je přípravek Artrovex nebo přípravek na hubnutí Prolesan pure. Tyto přípravky nejsou registrovány, testovány ani schváleny jako léčivé přípravky na tuzemském trhu.Jak poznáte neseriózní způsob internetového prodejeProdej neúčinných či neschválených přípravků na internetu má mnoho shodných prvků, které by měli spotřebitele na první pohled upozornit, že zde není něco v pořádku. Internetový obchod se snaží vyvolat dojem až fantastických účinků léku, které doprovází komentář údajného vynálezce produktu, nebo špičkového odborníka v oboru. Téměř bez výjimky se na produkt okamžitě nabízejí výrazné slevy, pokud ho zájemce objedná „právě teď“.
Téměř každý z těchto produktů také obsahuje údajně nějakou zázračnou přírodní ingredienci, jako například žraločí tuk nebo výtažek z plodu tamarindu apod. Už na první pohled také zarazí uměle působící komentáře vypracovaných a usměvavých lidí, kteří produkt doporučují s tím, že i jim pomohl dosáhnout zdraví nebo ideální postavy.Výrazným společným znakem je zveličování účinků těchto produktů. V případě zmíněného přípravku na hubnutí se může jen pobíráním tabletek dosáhnout zhubnutí o 14 kilo za měsíc. Jedná se samozřejmě o nesmyslné a zcela nereálné výsledky, kterými by se neměli nechat spotřebitelé oklamat.
„V případě takovýchto produktů se jedná o klamavou reklamu a z mého pohledu i šmejdské praktiky, jejichž cílem je hlavně uvést v omyl spotřebitele a prodat mu za vysoké ceny neúčinný nebo nehodnotný produkt. Pokud se s takovou nabídkou lidé setkají, neměli by takovou věc kupovat, případně by mohli navíc na tyto praktiky upozornit příslušný úřad a formou negativní recenze informovat i další lidi o takové nekalé praktice,“ říká poslanec a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher.Odhalit nekalou praktiku a neseriózní internetové prodejce není těžkéNa první pohled se snaží vypadat tito prodejci velmi seriózně. Nicméně už způsob propagace a výskyt popsaných společných znaků mohou spotřebitele upozornit na neseriózní a podezřelé výrobky a prodejce. Stačí si zadat příslušný výrobek do vyhledavače a zjistit, kde se prodává. Téměř nikdy takový výrobek nebude nabízet velký nebo seriózní a osvědčený internetový obchod či dokonce lékárna. Ověřte si také jméno garanta daného přípravku nebo jeho vynálezce. Například v případě lékařů velmi často narazíte na fakt, že tito lidé vůbec neexistují, nebo bylo jejich jméno zneužito a s daným přípravkem nemají vůbec nic společného. V případě prostředku na hubnutí Prolesan pure jsme si ověřili, že údajný vynálezce produktu Prof. Marek A. Štěpán, odborník v oblasti molekulární biologie neexistuje a z veřejných zdrojů je v podstatě nedohledatelný.Obrátit se může spotřebitel, v případě léčivých přípravků a léků, také na Státní úřad pro kontrolu léčiv s dotazem na registraci výrobku, nebo si vyhledat v internetové databázi úřadu, zda je takový výrobek registrovaný, otestovaný a schválený.Pokud chce spotřebitel „zázračné“ účinky produktu vyzkoušet, pak může. V tom lepším případě zjistí, že se žádné slibované zázračné účinky nedostaví. V tom horším případě se mohou dostavit zdravotní potíže.
Témata: Předváděcí akce (tzv. šmejdi), léky
Související
15. října 2024 11:18
25. března 2020 10:36
13. února 2020 10:10
1. října 2019 10:47
28. března 2019 11:22
17. října 2018 13:55