Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo bude pomáhat odsouzeným. Chtějí dát těmto lidem druhou šanci

Věznice, ilustrační fotografie
Věznice, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ministryně práce a sociálních věci Jaroslava Němcová se minulý týden zúčastnila slavnostního podpisu Memoranda o spolupráci mezi Vězeňskou službou ČR (VS ČR) a Úřadem práce ČR (ÚP ČR).

U podpisu byl generální ředitel VS ČR Petr Dohnal a ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Jedná se o spolupráci při zajišťování rekvalifikace odsouzených po dobu výkonu trestu odnětí svobody a zaměstnání osob po skončení výkonu trestu odnětí svobody.

Cílem Memoranda je formální ztvrzení a další prohloubení spolupráce ÚP ČR a Vězeňské služby ČR jako konkrétního příkladu realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v praxi. „Podpisem Memoranda chceme dát těmto lidem druhou šanci a pomoci jim v jejich návratu zpět na trh práce“, řekla ministryně práce Jaroslav Němcová a dodala: „Pro nás je důležitý každý člověk, který chce a má zájem pracovat. Rekvalifikace mohou být důležitým prostředkem k lehčímu návratu do běžného života a zařazení se do aktivního procesu.“

Memorandum tak rozšiřuje praxi, kterou ÚP ČR aplikuje už řadu let. Spolupracuje v tomto ohledu se zaměstnavateli, oslovuje a nabízí pomocnou ruku i v rámci nástrojů a opatření APZ. Zvýšené péče a poradenství, včetně vytipování nejvhodnějšího rekvalifikačního kurzu, se dostává i samotným uchazečům. Klienti se dozvědí, jaké jsou jejich možnosti uplatnění na trhu práce či praktické informace z oblasti nepojistných dávek, a to ještě v době, kdy jsou ve výkonu trestu.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí věznice Jaroslava Němcová

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy