Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Herman: Koncentrace mediálního vlastnictví sebou nese rizika

Herman: Koncentrace mediálního vlastnictví sebou nese rizika

Foto: Lukáš Henzl, MoneyMAG.cz

Kandidát na ministra kultury Daniel Herman z KDU-ČSL považuje skupování médií za potenciální riziko. Věří ovšem, že v případě Andreje Babiše žádné nebezpečí ovlivňování médií nepřipadá v úvahu.

„Každý z nás měl nějaké aktivity, které před vstupem, řekněme do Poslanecké sněmovny nebo před nominací do vlády provozoval a každý z nás se k tomu bude muset nějak postavit," komentoval pro Radiožurnál Babišovu činnost Herman. Podle potenciálního ministra kultury ale nehrozí, že by Babiš svůj mediální vliv zneužíval. „ Jako člověk, který dostal velmi silný mandát, myslím, že bude mít zájem být dobrým veřejným služebníkem, bych řekl, který se nebude vystavovat nějakému riziku," chce dát šanci předsedovi hnutí lidovecký politik.

„Vždycky koncentrace mediálního nebo jakéhokoliv jiného vlastnictví s sebou nese značná rizika. Podívejme se třeba do Itálie na Silvia Berlusconiho," uvedl Herman s tím, že Babišova situace je ale trošku jiná. „Myslím si, že je třeba odlišovat etapu, kdy ještě nebyl řekněme v té politice tak zaangažován, jako je dnes," upozornil politik na to, že předseda hnutí ANO koupil Mafru ještě před volbami.

„Myslím si, že jsme se, zaplať Bůh, dostali za těch 25 let od pádu komunistického totalitního režimu do situace, kdy u nás jsou svobodná média a to je obrovský vklad pro svobodnou společnost," řekl Herman a dodal, že to je také třeba udržet. „Pokud by se koncentrovalo mediální vlastnictví nebo kontrola, řekněme v jedněch rukou nebo v nějakém užším okruhu, nebylo by to pro svobodu médií dobře," upozornil ale na možné budoucí nebezpečí kandidát na ministra.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy