strojírenské firmy

Ilustrační fotografie

Strojírenství je ve velmi dobré kondici, ale brzdí jej nedostatek lidí na trhu práce

Ekonomika

Strojírenství, především automobilový průmysl, je jedním z hlavních tahounů růstu ekonomiky. Ten ale u nás pomalu naráží na fyzické limity – firmy brzdí především nedostatek pracovních sil. Podle údajů na portálu Profesia.cz počet nabízených míst ve strojírenství letos vzrostl, ale výrazně se snižuje množství zájemců. Co to bude pro strojírenské podniky znamenat do budoucna? Nedostatek zaměstnanců může být jednou z hlavních příčin stagnace oboru, kterou analytici pro další rok předpovídají.

Sedm z deseti strojírenských firem se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků

Situace je špatná. Strojírenským firmám chybí kvalifikovaní pracovníci

Ekonomika

V současné době sedm z deseti strojírenských společností pociťuje nedostatek kvalifikované pracovní síly. Nejvíce přitom chybí dělnické profese a odborní specialisté. Za nejefektivnější způsob řešení této situace pokládají ředitelé strojírenských společností spolupráci s odbornými školami a výchovu vlastních pracovníků. Přesto se tři čtvrtiny z nich obávají, že je tento problém bude v budoucnu limitovat v růstu. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství H2/2016 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.