strojírenské firmy

Ilustrační fotografie

Strojírenství je ve velmi dobré kondici, ale brzdí jej nedostatek lidí na trhu práce

Ekonomika

Strojírenství, především automobilový průmysl, je jedním z hlavních tahounů růstu ekonomiky. Ten ale u nás pomalu naráží na fyzické limity – firmy brzdí především nedostatek pracovních sil. Podle údajů na portálu Profesia.cz počet nabízených míst ve strojírenství letos vzrostl, ale výrazně se snižuje množství zájemců. Co to bude pro strojírenské podniky znamenat do budoucna? Nedostatek zaměstnanců může být jednou z hlavních příčin stagnace oboru, kterou analytici pro další rok předpovídají.

Sedm z deseti strojírenských firem se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků

Situace je špatná. Strojírenským firmám chybí kvalifikovaní pracovníci

Ekonomika

V současné době sedm z deseti strojírenských společností pociťuje nedostatek kvalifikované pracovní síly. Nejvíce přitom chybí dělnické profese a odborní specialisté. Za nejefektivnější způsob řešení této situace pokládají ředitelé strojírenských společností spolupráci s odbornými školami a výchovu vlastních pracovníků. Přesto se tři čtvrtiny z nich obávají, že je tento problém bude v budoucnu limitovat v růstu. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství H2/2016 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Aktuálně se děje

18. září 2026 13:21

17. září 2026 17:47

17. září 2026 17:42

10. září 2026 10:45

8. září 2026 10:44

8. září 2026 10:27

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ekonomika

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.