kupónová privatizace

Ilustrační fotografie

Kupónová privatizace udělala z většiny Čechů akcionáře

Ekonomika

Jednou z největších změn, kterou prošla česká společnost po pádu komunistického režimu, byla ekonomická transformace. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo odstátnění hospodářského majetku. Část proto byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům (restituce), část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny byly prodány v aukcích (malá privatizace) a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Jednou z metod velké privatizace byla privatizace kupónová, která byla zahájena před 30 lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

Ilustrační fotografie

Kuponové knížky a privatizace? Co přinesl pád komunistického režimu

Ekonomika

Po pádu komunistického režimu bylo jedním ze základních úkolů vlád zabezpečení přechodu z plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Předpokladem této transformace bylo odstátnění hospodářského majetku. 1. října 1991 proto začala prodejem kupónových knížek a známek velká privatizace.

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Drobní akcionáři, kde jsou vaše ztracené zisky?

Ekonomika

A peníze jste si od hlavního akcionáře, který vás vyšachoval, vzali? V balíku peněz, patřícím drobným akcionářům, jsou k rozdělení pořád ještě miliardy korun. Řekněte si o svůj díl, peníze se nebudou rozdávat věčně!

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.