Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy žádají za pád letadla v Íránu odškodné pro rodiny obětí

Boeing 737-800 společnosti Ukraine International Airlines
Boeing 737-800 společnosti Ukraine International Airlines
Foto: Ukraine International Airlines

Důkladné a transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí požadují vlády pěti zemí, které přišly o své občany při nedávném pádu civilního letadla v Íránu. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Británie, Švédska a Afghánistánu po dnešní schůzce v Londýně dále vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za sestřelení ukrajinského stroje. Ten se minulou středu zřítil nedaleko Teheránu poté, co jej zasáhla údajně omylem raketa vypálená íránskou armádou.

Havárii nepřežil nikdo ze 176 lidí na palubě. Mezi nimi bylo také 57 osob s kanadským občanstvím, 11 Ukrajinců, deset Švédů, čtyři Afghánci a tři Britové. Zástupci těchto pěti zemí se dnes sešli v britské metropoli s cílem projednat společný postup vůči Íránu.

Ve společném prohlášení ministři vyzvali Teherán k zajištění "důkladného, nezávislého a transparentního vyšetřování otevřeného truchlícím národům". Zároveň přivítali dosavadní íránské vystupování v této záležitosti, informovala agentura Reuters. Teherán by ale podle nich měl přijmout "plnou zodpovědnost" a vyplatit odškodné rodinám obětí.

"Rodiny chtějí odpovědi, mezinárodní společenství chce odpovědi. Svět očekává odpovědi a my nepolevíme v našem úsilí, dokud je nebudeme mít," prohlásil po dnešním jednání šéf kanadské diplomacie François-Philippe Champagne. Írán podle něj sice odpovědnost za tragédii přijal, jen plnohodnotné vyšetřování ale odhalí "přesnou příčinu" a to, kdo má sestřelení letadla na svědomí.

Ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk podle televize 112 oznámil, že vláda vyplatí rodinám obětí po 200.000 hřivnách (asi 190.000 Kč) jako jednorázovou pomoc ještě tento týden. Dohlédne také na to, aby každá rodina dostala odpovídající částku podle montrealské úmluvy o letecké dopravě, přibližně ve výši 345.000 dolarů (asi 7,8 milionu Kč). Televize připomněla, že Ukrajina požaduje odškodnění od íránské vlády.

Ukrajinský civilní stroj směřující do Kyjeva minulý týden zasáhla raketa krátce po jeho startu z teheránského letiště. Írán nejdříve tvrdil, že spoj PS752 postihl technický problém, tři dny po havárii ale oznámil, že stroj sestřelily jeho revoluční gardy. Íránský prezident Hasan Rúhání slíbil, že pachatelé "neodpustitelného omylu" budou potrestáni.

Letadlo se zřítilo jen několik hodin poté, co Írán raketovým útokem odpověděl na předchozí americký úder, který v Bagdádu zabil klíčového íránského generála Kásema Solejmáního. Podle agentury AP se zatím spojenci Washingtonu vyhýbají kritizování Spojených států za zvýšení napětí v regionu. Tento aspekt ale v týdnu zmínil kanadský premiér Justin Trudeau. "Kdyby v poslední době nedošlo k eskalaci v regionu, ti Kanaďané by teď byli doma se svými rodinami. Takovéto věci se při konfliktu a válce dějí. Nevinní lidé to odnesou nejvíc," řekl v televizním rozhovoru.

Kanada usiluje o to, aby byli její vyšetřovatelé plně zapojeni do objasňování havárie letu PS752. Dvojice kanadských činitelů už se v Íránu připojila k mezinárodnímu expertnímu týmu, kanadská vláda pro ně ale požaduje ještě užší spolupráci. Ukrajina chce, aby se na vyšetřování podíleli i její experti, kteří objasňovali sestřelení malajsijského letadla nad územím okupovaným proruskými separatisty v roce 2014.

AP ale uvedla, že zástupci postižených zemí dnes kromě "morálního tlaku" nezmínili jiné páky, kterými by mohli Írán donutit ke spolupráci. Kanadský ministr zahraničí po otázce na toto téma řekl: "Rozhodnutí je na Íránu a celý svět se dívá."

Témata:  zřícení ukrajinského letadla v Teheránu (8. 1. 2020) letecké nehody

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy