Euro je stále silným tématem, které hýbe českou politikou, ale i celou společností. Přijmout, nepřijmout? Jak to vnímají ekonomové a jak české firmy? Dvě třetiny české veřejnosti jsou proti přijetí jednotné evropské měny, je to rozumný názor nebo chybí celospolečenská debata, která by dokázala veřejnost přesvědčit o výhodách přijetí? I na to v rozhovoru pro MoneyMAG.cz odpovídal analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák.
Prezident Petr Pavel se ve svém novoročním projevu vzkřísil téma přijetí euro. Od té doby se toto téma stálo velmi třaskavé a opozice jednoznačně přijetí eura naprosto odmítá a i část vládní koalice v tomto nemá jednotný názor. Jak je podle vás aktuální toto téma a myslíte, že se dožijeme někdy přijetí eura?
Já se na toto snažím dívat velmi pragmaticky. V roce 2004 ČR vstoupila do EU a letos tak máme kulaté dvacáté výročí. V tomto kontextu vnímám i projevy prezidenta, kde apeluje na přijetí eura. Chápu to z jeho strany jak další krok k prohloubení integraci ČR se západní Evropou. Byť samozřejmě EU je složena z vícero zemí, tak to západní jádro EU, kde se zároveň platí eurem a kam směřuje velká číst českého exportu, hraje prim.
Pokud jde o euro a domácí politickou scénu, tak ve vládě je jen jedna strana, která se dlouhodobě k zavedení eura staví kriticky a tou je ODS. V poslední době se sice v rámci ODS i tento postoj částečně mění, ale beru to tak, že ve vládě v posledních dvou letech udělala ODS již tolik ústupků, že konkrétně o této otázce nechce před pomalu se blížícími volbami moc diskutovat.
Pokud vyjdu z fráze Vox populi, vox Dei, kdy jsou zhruba dvě třetiny české veřejnosti proti zavedení eura, tak podle mě není zavedení eura v brzké době politicky příliš průchodné. Firemní sektor je však pro změnu většinově pro zavedení eura, takže v nejbližších letech může nepochybně sílit tlak na politiky, ať už bude ve vládě kdokoliv, aby se s přijetím eura něco udělalo. Proto si dovedu velmi dobře představit, že se eura dožijeme. Byl bych však překvapený, pokud by to bylo dříve, než v roce 2030.
Myslíte si, že přijetí eura je spíše politická otázka nebo ekonomická? Bylo by pro české firmy lepší, pokud bychom euro přijali nebo je výhodnější zůstat u české koruny? Česká veřejnost má z tohoto pohledu zatím zřejmě jasno, dvě třetiny by euro určitě v nejbližší době nepřijalo.
Euro osobně vnímám jako ekonomickou otázku, o které však rozhodují politici. Vždyť témata jako měna, hospodářská politika, cyklická sladěnost nebo i Maastrichtská kritéria jsou čistě ekonomické otázky. A těchto oblastí se euro zásadně dotýká.
Většina firem by z přijetí eura nepochybně těžila v tom smyslu, že by jim odpadlo kurzové riziko a transakční náklady na zajištění. To je na první pohled velmi viditelné plus. Méně viditelným nákladem je však to, že by podniky přišly o vyrovnávací mechanismus v podobě měnového kurzu, které funguje velmi rychle a efektivně. Dám příklad. V době nejistoty, hlubší recese, ať již to byla finanční krize v roce 2008 či pandemie v roce 2020, koruna vždy rychle oslabuje. To má pozitivní dopad na konkurenceschopnost tuzemských exportních firem, protože tím tyto firmy dostávají kurzový benefit v období klesající zahraniční poptávky. O tento vyrovnávací mechanismus by firmy a domácí ekonomika se zavedením eura přišla.
Pro přijetí jednotné evropské měny a možnost stát se součástí eurozóny je třeba splnit několik důležitých kritérií, kam patří např. konvergenční kritéria tj. inflace, stabilita veřejných financí atd... jsme na euro po této stránce připraveni nebo jak si vlastně vedeme?
Maastrichtská konvergenční kritéria momentálně ČR nesplňuje, ale historicky s jejich splňováním neměla problémy. A brzy, pravděpodobně již letos, začne ČR hypoteticky tato kritéria opět plnit. Samozřejmě s výjimkou ERM II, které však ČR z podstaty plnit nemůže, protože se ho neúčastní. Ale ani se stabilitou kurzu (ERM II) by neměl být problém, protože koruna je stabilní měnou a Česká národní banka má vysoké devizové rezervy. ČR je zároveň dlouhodobě nízko inflační země, což sice s ohledem na poslední dva roky může znít jako paradox, ale období 2009 až 2020 bylo skutečně obdobím, kdy ČR dosahovala stabilní a nízké inflace. Problém ČR nemá ani s dlouhodobými úrokovými sazbami. A v neposlední řadě by letos měla ČR začít plnit i fiskální kritéria – deficit a dluh k HDP.
Co je k Maastrichtským kritériím podle mě důležité zmínit je to, že tato kritéria jsou jen podmínky pro vstup země do eurozóny, ale vůbec nic neříkají o tom, zda je pro danou zemi do eurozóny vůbec výhodné vstoupit.
Pokud se podíváme na vývoj eura vůči české koruně za poslední rok, zjistíme, že za toto období koruna výrazně propadla, když před rokem bylo euro za cca 23,5 Kč a dnes je to téměř o dvě koruny výše. Propad tuzemské ekonomiky měl zásadní vliv na vývoj české koruny. Česká ekonomika se hodně vlažně vzpamatovává z posledních dvou let, jaký očekáváte vývcj české ekonomiky do konce roku? Budeme se přibližovat evropským zemím nebo se nůžky budou nadále rozevírat?
Domácí ekonomika se pomalu rozjíždí. Ten pokles tuzemského HDP zapříčinila především extrémně utlumená domácí spotřeba, protože lidem kvůli vysoké inflaci prudce propadly reálné příjmy. To se od začátku letošního roku mění. Inflace zpomalila na 2 %, lidem začínají po dvou letech konečně reálně růst mzdy, spotřebitelská důvěra se od začátku letošního roku výrazně zvýšila a výsledkem je, že domácnosti začínají přeci jen více utrácet. Pokud se nestane nic mimořádného a během roku se zlepší i situace v průmyslu, tak by se letošní růst HDP mohl pohybovat v rozmezí 1 – 1,7 %. Není to moc, ale stále lepší než stagnaci a recesi, kterou jsme zde měli. Oživení domácí ekonomiky by postupně měla kvitovat i koruna a vůči euru posilovat hlouběji pod hladinu 25 CZK/EUR. Od letoška se tak začneme evropským zemím hospodářsky opět přibližovat.
Nejlevnější euro jsme mohli nakoupit v roce 2012, kdy jedno euro vyšlo na necelých 23 Kč. Příčinou byla tzv. řeská krize, kdy se očekávalo, že Řecko z eurozóny odejde, což se nakonec nestalo, a vrátí se ke své původní národní měně, drachmě. Myslíte, že se můžeme dostat do situace, kdy budeme euro nakupovat výrazně levněji než je tomu dnes?
Ještě levnější bylo euro v létě 2008 těsně před Lehman Brothers a loni v březnu a dubnu pod 23,50 CZK/EUR.
Dovolím si zaspekulovat. Pokud by ČNB uměle neoslabovala korunu v letech 2013–2017 a následně by nebyla pandemie a energetická krize, tak by koruna vůči euru byla v průměru silnější. Jestli by to bylo 23 nebo 22 CZK/EUR, to je těžké říci.
Co by se muselo stát, aby byla koruna výrazněji posílila?
Předně musí začít česká ekonomika růst. Koruna má většinou tendenci posilovat v době, kdy HDP roste a naopak oslabovat, když ekonomika stagnuje či klesá. Dalším předpokladem je to, aby se nastartoval proces konvergence české ekonomiky s jádrem eurozóny. A v neposlední řadě zde máme determinanty, které by měly být splněny, aby koruna dlouhodobě a udržitelně posilovala, jako pozitivní cenové relace, vyšší produktivita či čistý příliv zahraničních investic.
