O zhruba 15 miliard korun by se prohloubil deficit veřejných rozpočtů za rok 2012 bez provedených změn v DPH. Názory, že zvýšení snížené sazby DPH vedlo k poklesu inkasa této daně, jsou proto mylné, uvedlo v pondělí ministerstvo financí.
Zároveň se podle rezortu financí při meziročním srovnávání zcela ignoruje vliv změny legislativy v minulém roce. "Ten je zcela patrný z měsíčního inkasa v letech 2011 a 2012. Novela zákona o DPH účinná od dubna roku 2011 posunula okamžik uplatnění daně na vstupu, což vedlo k velkému nárůstu inkasa daně v květnu 2011," vysvětlil náměstek ministra financí pro daně a cla Ladislav Minčič.
To podle něho negativně ovlivnilo meziměsíční srovnání v květnu. "Pokud bychom tento mimořádný vliv zohlednili, inkaso DPH by do října meziročně vzrostlo o pět procent," doplnil Minčič s tím, že jednorázový výpadek v květnu ve srovnání s loňským rokem by měl být postupně vyrovnán v následujících měsících, čemuž nasvědčuje i vývoj v červenci až říjnu.
Z analýzy spotřeby v jednotlivých sazbách DPH, vycházející z údajů v daňových přiznáních, podle informací ministerstva financí jednoznačně vyplývá, že zvýšení nižší sazby z 10 na 14 procent nemůže být ani jednou z hlavních příčin výpadku inkasa.
Zatímco zvýšení snížené sazby vyvolalo podle náměstka Minčiče jen relativně malý pokles spotřeby a inkaso vzrostlo, spotřeba zboží a služeb v základní sazbě se prudce propadla. "Pokud bychom vycházeli z toho, že spotřebitelé vydali ve sledovaném období o 10,2 miliardy korun více na DPH ve snížené sazbě, pak by zvýšení snížené sazby vysvětlovalo pokles spotřeby v základní sazbě o asi 140 miliard korun z pouhých sedmi procent, a to nebereme v úvahu například nominální růst příjmů," uvedl Minčič. Proto je podle něho zřejmé, že zhruba 93 procent výpadku je zapříčiněno jinými faktory, jako jsou například snížení důvěry v ekonomice nebo situace v eurozóně.
Z výše uvedeného podle rezortu financí vyplývá, že bez změn v DPH v tomto roce by se schodek veřejných rozpočtů prohloubil o necelých 15 miliard korun. "Přes jistou skepsi ohledně využitelnosti takzvané Lafferovy křivky (podle které se v určitém bodě stává zvyšování daní kontraproduktivní, pozn. redakce) pro simulování výběru DPH je zřejmé, že jsme se nedostali napravo od pomyslného Lafferova bodu, jak se v médiích mylně opakuje, kdy zvýšení sazby způsobí pokles inkasa," tvrdí Minčič.
Podle jeho analýzy se Česká republika naopak stále pohybuje v levé části Lafferovy křivky, kdy růst sazby o 40 procent zvýšil inkaso o 24,3 procenta. Ministerstvo přitom nikdy nepočítalo s tím, že by toto inkaso rostlo o proporciálních 40 procent.
Témata: Miroslav Kalousek, DPH
Související
22. září 2016 15:25
20. září 2016 18:42
16. srpna 2016 10:09
23. června 2016 8:27
11. června 2016 14:50
3. června 2016 13:41
