Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus proti EU: Další integrace Evropy krizi ještě prohloubí

Prezident České republiky Václav Klaus v sobotu na summitu prezidentů zemí Visegrádské skupiny ostře vystoupil proti návrhu předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, aby se EU hlouběji integrovala. Barroso se podle české hlavy státu tragicky mýlí, informovala slovenská tisková agentura SITA.

Klaus dále uvedl, že současné problémy Evropy vznikly rychlou integrací. "Jeho návrh je, abychom v tom pokračovali. To je fatální," informovala o Klausových slovech na adresu předsedy Evropské komise SITA.I když Klaus uvedl, že je jeho názor mezi účastníky summitu menšinový, představu Josého Manuela Barrosa odmítli i ostatní prezidenti zemí V4."Nedokážeme si představit silnou Evropu bez silných států. Musíme si uchovat národní charakter," přidal se maďarský prezident Pál Schmitt."Členské státy neodevzdávají suverenitu, ale pouze jí propůjčují," doplnila slovenská hlava státu Ivan Gašparovič.Odlišně se k integraci vyjádřil polský prezident Bronislaw Komorowski, podle kterého se evropská integrace musí prohloubit, protože jen tak se může EU dostat z krize. "Nezapomeňme, že musíme i rozšířit Evropu," dodal.Visegrádská skupina vznikla v roce 1991 v maďarském Visegrádu z úsilí zemí střední Evropy o spolupráci v řadě oblastní společného zájmu v rámci celoevropské integrace. Původně v ní byly tři státy, a to Československá federativní republika, Maďarská republika a Polská republika. Po rozdělení Československa se staly členem obě země.Smyslem současné Visegrádské skupiny je vést intenzivní politický dialog a zaujímat v rámci možností společná stanoviska vůči třetím zemím, Evropské unii a na poli dalších mezinárodních organizací.

Témata:  EU Václav Klaus

Aktuálně se děje

30. dubna 2024 10:15

29. dubna 2024 10:43

Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Na dluh Francie by se skládali občané celé eurozóny

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být v důsledku tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy