Chci jít do důchodu, říkáte si. Co když na něj ještě nemáte věk?

Odchod do důchodu je jedním z nejtěžších životních rozhodnutí. Na řadu lidí ale čeká až po šedesátce a pro někoho je možná předčasné nad tím přemýšlet už dnes. Ekonom Boris Tomčiak ale tvrdí, že se dá do důchodu odejít už ve čtyřiceti, a nyní prozradil jak.

Ilustrační fotografie
reklama

Podle Tomčiaka žijeme ve spotřebně orientované společnosti, ke na nás ze všech stran vyskakují marketingové texty lákající k nákupu. Pravdou sice je, že kdo nemá ze spotřeby radost, ten neumí nakupovat, ale abychom mohli spotřebovávat, tak musíme mít peníze.

Ty většina lidí získává v zaměstnání, podle ekonoma je ale špatně, pokud člověk všechny vydělané peníze v daném měsíci utratí. Pak nemá žádnou šanci na to, aby se z cyklu práce-spotřeba-práce dostal před odchodem do důchodu.

Odborník se proto zamyslel nad tím, co by se stalo, pokud bychom si odkládali měsíčně 5000 korun. "Tato úspora je dosažitelný limit. Více už průměrný zaměstnaný člověk s průměrnou hrubou mzdou na úrovni 30 000 Kč s největší pravděpodobností nedokáže ušetřit. To by už musel být skutečně pěkný skrblík, který se připravuje o radost ze spotřeby," podotkl na webu společnosti Finlord odborník.

Pokud budeme 5000 Kč měsíčně budeme spořit od věku 20 let vždy tak, že celý rok budeme odkládat peníze stranou a až na konci roku je dáme do nějakého dlouhodobého aktiva, lze dosáhnout dlouhodobý průměrný výnos zhruba 8 procent ročně. Poté bychom měli ve 40 letech přibližně  2,7 milionu korun. 

"2,7 milionu je málo, to nám na odchod do důchodu ve 40 letech nepostačí," tvrdí expert a podotýká,že pokud bychom uvedených 5000 měsíčně spořili po dobu 25 let, tak bychom při průměrném výnosu 8 procent mohli mít ve věku 45 let našetřených kolem 4,4 mil. korun.

Ve výsledku je ale možné naspořit až 23 milionů korun, resp. 1,1 miliardy, právě díky výnosu z dlouhodobých aktiv. "Do důchodu pak odejdeme s pěkně tlustým bankovním kontem, přičemž na počátku bylo jednoduché rozhodnutí odkládat si stranou 5000 Kč a investovat do dlouhodobých aktiv," podotkl ekonom.

"Často slyšíme povzdech, že jenom podnikatelé, kteří vlastní nějakou firmu, mohou pomýšlet na velké zisky. To ale vůbec není pravda. Z ekonomického hlediska jsou zisky podnikatelů jenom odměna za podnikatelské riziko. Plus k tomu mají podnikatelé odměnu za manažerské schopnosti, což je ale příjem na úrovni zaměstnanecké odměny," upozornil. 

Podotkl také, že ekonomická recese má stejný dopad na všechny podnikatele. "Každý správný podnikatel je pyšný na svůj podnik a nikdy nepřizná možnost neúspěchu. Nicméně realita je neúprosně krutá. V krizi v letech 2009 až 2010 se české podnikatelské prostředí doslova hemžilo neúspěšnými firmami a private equity fondy chodily na levné nákupy jako děti na jahody. Někteří podnikatelé propad zisků ustáli, jiní ne. To samé se stalo i akciovým investorům. Někteří kolaps akcií ustáli, ale řada zpanikařila a prodala v ten nejhorší okamžik," dodal.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky