D43 má vést přes Brno. Ve stopě Hitlerovy dálnice

Územní studie odpovídala na otázku, kudy vést dosud neukotvené dopravní tahy v Brně a v okolí, které zůstaly v zásadách územního rozvoje schválených v roce 2016 ve více variantách a pouze v územních rezervách. Klíčové je právě vedení D43, která je předmětem dlouhodobého a ostrého sporu mezi příznivci dvou variant.

Studie navrhuje vést dálnici Brnem v tzv. bystrcké variantě. Částečně vede po silnici Stará dálnice, kolem Brněnské přehrady a dále na sever okolo Rozdrojovic a Jinačovic, Kuřimi a i dále má vést mezi Drásovem a Malhostovicemi a přes údolí potoka Lubě. Mimo hru se tak ocitla varianta vedoucí Boskovickou brázdou západně od Brna, která byla obchvatem města.

Zda nakonec bude D43 přes Brno dálnicí či jen silnicí, není zatím zřejmé. Studie z roku 2016 říká, že vést územím dálnici přináší určité výhody, avšak také řadu negativ, a to právě v nejproblémovějším území od Kuřimi k D1. "Studie proto doporučuje, aby se další přípravné práce zabývaly i otázkou zvážení jiných kategorií, než je komunikace dálničního typu. Studie prokázala, že stavba kapacitní silnice první třídy, rozumějme pozemní komunikaci s mimoúrovňovými křižovatkami, omezeným přístupem a proměnným, převážně čtyřpruhovým šířkovým uspořádáním, v některých úsecích místo plnohodnotné dálnice, by umožnila zabezpečit lépe obsluhu území," uvedl již dříve mluvčí ŘSD Jan Studecký. K podobnému výsledku dospěli i projektanti krajské studie.

Studie také doporučila nestavět jihozápadní tangentu, což měla být spojnice D1 a D52. Dále doporučila jižní obchvat Kuřimi a jižní obchvat Rosic. Na jihovýchodě Brna se doporučuje úprava dálnice D1 mezi Slatinou a Holubicemi, aby jiná skladba mimoúrovňových křižovatek více vyhovovala dopravním potřebám. Obchvat Slatiny by měl vést také dál od zástavby a blíže D1, než se dosud plánuje.

Celkem projektanti řešili 15 různých variant a kombinací a posuzovali předpokládaný stav dopravy k roku 2020 a k roku 2035.

Témata:  dálnice,  silnice, dálnice,  Brno