Máte nárok na tisíce měsíčně! Jak na to?

Dobrá zpráva v záplavě těch horších! Od nového roku zdražily prakticky všechny náklady českých domácností. S dopady rostoucích cen na ty nejchudší ovšem vláda počítala, takže od letoška zároveň zvýšila příspěvky na bydlení. Kromě toho také upravila podmínky tak, že letos na příspěvky na bydlení dosáhne podstatně více lidí než dosud. Ověřte si, zda mezi ně také nepatříte a zda tedy nemáte nárok na peníze od státu.

Příspěvek na bydlení je finanční příspěvek státu těm lidem, jejichž výdělky jsou proti jejich nákladům na bydlení výrazně nízké a klesnou pod určitou hranici. Ta se vypočítává nejen podle místa bydliště, ale i podle druhu bydlení (v nájmu, družstvu či ve vlastním bytě), počtu osob v domácnosti a výše jejich společných příjmů.

Zmiňované příjmy domácností se vypočítávají vždy z předešlého kalendářního čtvrtletí. A započítává se do nich opravdu všechno – tedy nejen příjmy všech členů domácnosti, ale doslova všechny příjmy, tedy včetně ostatních dávek. Ke skutečným výdělkům je proto nutné připočítat všechny příjmy z dávek, jako je podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, rodičovský příspěvek i přídavky na děti.

Samozřejmou podmínkou pro výplatu příspěvku na bydlení, je nutnost mít v bytě (ať už vlastním či v nájmu) trvale hlášené bydliště. Majitelé bytů s tím často u svých nájemníků mají problém. Nejčastěji proto, že i dávno vystěhovaný nepoctivec může skrze své dluhy do zcela cizího bytu opakovaně přivádět třeba exekutory.

Věc je ovšem složitější. Souhlas majitele bytu s tím, že si na jeho adrese zřídíte trvalé bydliště, totiž není potřeba. Právo vám k tomu dává zákon o evidenci obyvatel, do kterého nemá majitel bytu co mluvit. Výjimka platí jen u družstevních bytů. Majitelem bytu je ve skutečnosti družstvo a v takovém případě nemůžete uzavřít nájemní, ale podnájemní smlouvu. A zapsání trvalého bydliště pak musí odsouhlasit bytové družstvo.

Protože náklady na bydlení jsou jiné v Praze, jiné třeba v Plzni, jiné v menších městech a zcela odlišné na vesnicích, zákon s tím počítá a pro rozlišení rozdílů používá výpočet tzv. normativních nákladů na bydlení. To jsou odhadované průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Sčítají nejen nájemné, ale i veškeré ceny služeb a energií. Nemůže se tak stát, že by stejný příspěvek získávala třeba čtyřčlenná rodina z vesnice a člověk, který žije sám v příliš rozměrném bytě ve městě. Rozdíly dále pomáhá vyrovnávat i koeficient, který se k výpočtu používá – v Praze (kde jsou náklady na bydlení objektivně vyšší) je stanovený na 0,35, všude jinde v republice na 0,30

Jak si spočítat nárok i výši příspěvku na bydlení?

Svůj čistý měsíční příjem domácnosti vynásobte koeficientem (Praha 0,35 / ostatní 0,3). Tuto částku odečtěte od nákladů na bydlení (včetně energií, musí být však nižší než normativní náklady na bydlení – viz tabulky). Rozdíl mezi náklady na bydlení a upraveným čistým příjmem vynásobeným koeficientem je váš měsíční příspěvek na bydlení. Při výpočtu ovšem nezapoměňte rozlišit, v jakém druhu bydlení žijete.

Nárok na nejvyšší příspěvky na bydlení v částce 18 307 korun dosáhne čtyř a vícečlenná rodina, která bydlí v Praze v nájemní bytě a jejich náklady na bydlení jsou ve výši normativních nákladů (v tomto případě 18 307 korun měsíčně). Součet čistých příjmů rodiny by pak nesměl být vyšší než 49 340 korun.