Na 53 procent Čechů spoří, z úspor by ale nevyžila ani polovina, zjistil průzkum
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě, přes 53 procent jich spoří každý měsíc. Přesto 48 procent občanů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů. Více než desetina nemá žádné odložené peníze. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Kantar, vedeného v devíti zemích pro britskou skupinu IPF, která působí v ČR pod značkou Provident Financial.
Skoro čtvrtina (23 procent) Čechů odkládala peníze nepravidelně. Jen každý pátý nemá z posledních 12 měsíců našetřeno nic. "Češi patří již od 19. století k nejhospodárnějším národům v Evropě. Je velmi pozitivní, že v této tradici pokračuje i současná nejmladší generace. Na 56 procent dospělých ve věku 18 až 24 let si spoří pravidelně," uvedla mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
Pravidelné spoření potvrdilo téměř 70 procent respondentů s vyšším vzděláním, ale pouze 48 procent dotázaných s nižším vzděláním. Zaměstnanci s plným úvazkem (61 procent) jsou schopni spořit pravidelněji než drobní podnikatelé a OSVČ (55 procent).
"Současná míra inflace nedopadá na všechny lidi rovnoměrně. Zdražování zatím pocítili především chudí lidé, kteří museli vyšší výdaje kompenzovat především z úspor, pokud nějaké měli. Střední třída naopak pocítí zdražování v následujících měsících. Lidé jsou si toho vědomi, a proto pokračují ve snaze odkládat si část příjmů stranou,“ upozornil ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.
Přestože Češi patří mezi nejspořivější národy na světě, jejich celkové finanční zabezpečení není dostatečné. Pouze 45 procent Čechů by dokázalo vyžít z úspor aspoň šest měsíců, pokud by přišli o zaměstnání. I přesto jsou na tom lépe než Poláci (38 procent) a Maďaři (38 procent). Velký vliv na stav vlastních úspor má vzdělání a s ním související výše příjmu. Zatímco 64 procent lidí s vyšším vzděláním by zvládli žít bez příjmu po dobu šesti měsíců, tak u lidí s nižším vzděláním to je 39 procent.
Od roku 2020 se počet osob bez úspor v Česku snížil o polovinu. Kritická situace může být zejména u lidí, kteří žijí na venkově. Z nich téměř dvě třetiny nemají dostatečné úspory nebo nemají představu o tom, jak dlouho by jim jejich peníze mohly vydržet. Obdobná situace může postihnout lidi v předdůchodovém věku. Ti už obvykle nemusejí živit děti, zároveň by ale měli mít našetřené finance před odchodem do penze. Dostatečné úspory má ale pouze 40 procent z nich.
Pokud neklesnou ceny energií a potrvá vysoká míra inflace, promítne se to brzy v celé ekonomice. Výsledkem bude zpomalení či pokles hospodářského růstu. V takovém případě řada podniků začne propouštět. Lidé bez práce a bez úspor by tak byli odkázáni na státní sociální podporu, která by jim nemusela stačit, varoval finanční ředitel Providentu Luboš Kratochvíl.
Doporučujeme
