Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdy se mají děti odstěhovat od rodičů?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odchod z domu rodičů do vlastního bydlení znamená pro každého mladého člověka nový start a zároveň výzvu. Kdy přesně má ale k takové životní změně dojít? Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny si lidé v ČR myslí, že by to nemělo být hned v 18 letech, ale až ve chvíli, kdy si potomci začnou vydělávat a jsou skutečně samostatní.

Dnešní doba je vlídná k těm mladým lidem, kteří se nechtějí do dospělého života pouštět příliš rychle a radši si prodlužují výhody dětství bydlením u rodičů. S modelem, kdy se po dovršení 18 let potomci odstěhují do svého a plně se osamostatní, příliš nesouhlasí ani současná česká společnost.

Potvrzuje to fakt, že celé tři čtvrtiny respondentů průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny se s touto představou neztotožňují. S odchodem dětí v 18 letech absolutně nesouhlasí 50 % dotázaných, dalších 24 % je o tom přesvědčeno z větší míry. K tomu, aby mladí zůstali doma déle, jsou shovívavější ženy (79 %), zatímco muži s tím souhlasí jen ve 30 %.

„Rodiče chtějí mít jistotu, že se o sebe děti postarají. Uvážíme-li náklady na bydlení, a pokud člověk navíc bydlí v nájmu, nemají dnes mladí zrovna lehký start. Někdy rodiče pomáhají dětem tak, že jim přenechají svůj byt, aby si ho pak samy zrekonstruovaly, a stěhují se na stáří do menšího nebo mimo město. K tomu je ale potřeba myslet dopředu a začít včas spořit,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

A jak situaci vnímají ti, kterých se téma týká především? Nejmladší věková skupina zastoupená v průzkumu, tedy lidé do 29 let, se k odchodu z domu v čerstvé plnoletosti staví negativně. Třetina z nich s ním rozhodně nesouhlasí, zatímco starší lidé například mezi 30 až 44 lety sdílí to samé stanovisko jen z 19 %.

Za schůdnější považuje téměř 60 % Čechů variantu, že pravý čas k odchodu od rodičů nastává ve chvíli, kdy si lidé začnou sami vydělávat. S tím souhlasí i mladí lidé do 29 let, kteří si touto zkušeností sami prošli. Kladně se k této variantě staví více než 62 % z nich.

Témata:  spoření lidé ekonomika finance studenti

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?