Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi přišli díky stavebnímu spoření o 83 milionů

Češi přišli díky stavebnímu spoření o 83 milionů

Foto: Pixmac

Stavební spoření si jen za loňský rok uzavřelo 433 000 lidí1, nejčastěji s čistou úrokovou mírou 1,7 %. Inflace přitom v loňském roce dosáhla výše 3,3 %2, za posledních 10 let pak 2,4 %. Státní podpora tohoto spoření poklesla na maximálně 2000 Kč ročně. Úhrnná ztráta, která těmto klientům za loňský rok zejména díky inflaci vznikla, dosahuje nejméně 83,1 mil. Kč (192 Kč na osobu). Vyplývá to z analýzy společnosti Swiss Life Select.

„Situace okolo stavebního spoření je ukázkovým příkladem, jak nízká je úroveň finanční gramotnosti v České republice a jak zoufale se zde nedostává kvalitního a hlavně důvěryhodného finančního poradenství," komentuje uvedená zjištění Martin Valach, generální ředitel společnosti Swiss Life Select.

Výpočet přitom nebere v úvahu vstupní poplatky, obvykle ve výši 1 % z cílové částky spoření, a pravidelné roční poplatky účtované stavebními spořitelnami. Při průměrné cílové částce spoření okolo 350 tisíc korun se roční poplatky pohybují okolo 1000 Kč ročně.

„Díky poplatkové politice stavební spořitelny fakticky nenabízí žádný výnos, naopak klientům ještě ukrajují z už tak nízké státní podpory. Bez ní by bylo spoření ztrátové, bez ohledu na inflaci," uvádí alarmující zjištění Jiří Sýkora, analytik Swiss Life Select.

Na následujícím výpočtu je názorně vidět, jak výhodný byznys to pro stavební spořitelny je. Šest let mohou disponovat s prostředky, které na konci spoření dosáhnou téměř 120 tisíc korun a klient za to získá méně než 500 Kč ročně. „Podíl spořitelny na celkové naspořené sumě je menší než 1,5 %. Jde sice jen o modelový příklad, ale dle našich analýz velmi realistický," hodnotí Jiří Sýkora.

Modelový příklad:

Pravidelný měsíční vklad: 1666 Kč (suma zvolena s ohledem na dosažení maximální státní podpory s minimem prostředků)

- Úroková míra: 2,00 %

- Čistá úroková míra po snížení o 15% daň z úroků: 1,70 %

- Doba spoření: 6 let

- Cílová suma: 140 000 Kč (suma zvolena s cílem minimalizovat vstupní poplatek)

- Jednorázový vstupní poplatek: 1 % z cílové částky

- Roční poplatek: 300 Kč

- Celkové vklady klienta za 6 let: 119 952 Kč (88,6 % z celkové naspořené sumy!!)

- Poplatky stavební spořitelně: 3 200 Kč (tj. 2,67 % z celkových vkladů klienta)

- Celkové příspěvky klienta očištěné o poplatky: 116 752 Kč

- Výnosy z příspěvků účastníka: 6 188,47 Kč (1,4 % z celkové naspořené sumy!!)

- Výnosy z příspěvků účastníka po odečtení poplatků: 2 988,47 Kč

- Státní příspěvky za 6 let: 11 995,20 Kč (10% zhodnocení vkladů klienta)

- Výnosy ze státních příspěvků za 6 let: 433,60 Kč

- Naspořená suma celkem za 6 let: 135 369,26 Kč

- Roční úroková míra za celé stavební spoření: 2,14 %

- Roční úroková míra bez státního příspěvku v jeho současné výši: 0,42 %

Uzavírání stavebního spoření se v tuzemsku stalo prakticky „rodinný zvykem" bez ohledu na jeho reálný přínos. Více než 400 tisíc smluv za loňský rok je důkazem, že tyto zvyklosti mohou mít velmi tuhý život bez ohledu na měnící se podmínky na trhu, sníženou státní podporu a vysokou inflaci.

Pro pořádek je třeba dodat, že spořitelny zároveň nabízí výhodné úvěry, na které by klient jinak nemusel dosáhnout. Platí však, že mnozí Češi stavební spoření vnímají jen jako snadný způsob zhodnocení svých prostředků, nikoliv jako základ pro financování budoucího bydlení. Toto spoření se však jednoduše nevyplatí, přinejmenším do chvíle, než inflace znovu výrazně klesne.

„Češi milují státní garance a investice „bez rizika" a vůbec jim nevadí, že díky tomu přichází o peníze. Naše klienty budeme nadále přesvědčovat, že volné prostředky je třeba investovat do takových produktů, které dlouhodobě překonávají inflaci a nabízí skutečně zajímavý výnos," uzavírá Tomáš Rampula, hlavní analytik Swiss Life Select.

Témata:  stavební spoření

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?