Některé respirátory mají horší vlastnosti, než tvrdí výrobce, zjistil dTest

Organizace test zadala s ohledem na epidemii koronaviru, při které se zakrývání nosu a úst stalo běžnou součástí života. U víc než 50 výrobků se zkoušela schopnost zachytit částice od 0,12 mikrometru do tří mikrometrů, které představují jak jemný aerosol, tak větší kapénky. "Všechny výrobky prošly měřením filtrační účinnosti a prodyšnosti. U modelů určených k opakovanému použití jsme tyto vlastnosti měřili i po vyprání," uvedla za časopis dTest jeho šéfredaktorka Hana Hoffmannová.

Ze sedmi vzorků respirátorů, které měly podle výrobce třídu ochrany FFP2, tomuto označení tři nevyhověly a dva z nich spadly do nižší třídy FFP1. Třeba respirátor značky Ardon podle dTestu zachytil 55 procent částic o průměru 0,6 mikrometru, ačkoli by podle označení FFP2 měl odfiltrovat nejméně 94 procent. "Několik respirátorů trápila i nízká prodyšnost, například naměřené hodnoty u výrobku Good Mask Respirátor FFP2 mírně překročily limity stanovené respirátorovou normou," píše se v tiskové zprávě.

Test pod elektronovým mikroskopem ukázal, že ze 13 výrobků s označením "nano" na etiketě chyběly membrány z nanovláken o průměru menším než jeden mikrometr čtyřem vzorkům. "U tří z nich (Nano Kids, Respilab a TNG) šlo o skutečné klamání zákazníků, protože všechny přítomnost nanomembrán na svých etiketách slibovaly," uvedl dTest. Účinnost zachycení mikročástic se u jednotlivých pomůcek pohybovala od 69 do 100 procent, absolutní filtraci ovšem doprovázela horší prodyšnost.

U jednorázových ústenek, kterých test prověřil 22, ochránily okolí před kapénkami svého nositele všechny vzorky. Některé byly podle dTestu dokonce úrovní filtrace srovnatelné s respirátory třídy FFP2. "Co se prodyšnosti týká, i zde si ústenky vedly velmi dobře. U žádné z nich nebyl zjištěn při dýchání nadlimitní odpor," uvedl časopis.

Textilní roušky dokázaly zachytit nejvýše 20 procent nejjemnějších aerosolových částic, při zachytávání kapének ale obstály solidně. Řada z devíti testovaných výrobků jich dokázala zastavit víc než 70 procent, čímž pomáhají chránit okolí nositele roušky. Podle dTestu se ukázalo, že vypraná látková rouška funguje v průměru lépe než čerstvě ušitá. U textilních roušek s nanovlákny se po vyprání také změnila prodyšnost. "Vyprané nanoroušky většinou kladly proudu vzduchu menší odpor," doplnila Hoffmannová.

Témata:  roušky,  dTest