Jak vidí svět barvoslepí lidé? Není to jen černá a bílá!

Barvoslepost je způsobena poškozením či nefunkčností čípků v lidském oku. Čípky pomáhají lidskému oku vnímat barevné světlo. Čípky vnímají červené, modré a zelené světlo – kombinací pak vznikají ostatní barvy. Při nefunkčnosti čípků vidí oko černobíle.

Ve skutečnosti však jen málo barvoslepých vnímá svět černobíle, většina trpí poruchou vnímání určité barvy a jejich odstínů. Ty se dělí na protanopii, deuteranopii a tritanopii. Jednotné poruchy pak způsobují neschopnost všímat různých barev.

Při protanopii postižený nedokáže vnímat červenou barvu, zatímco při deuteranopii nevnímá zelenou. Tyto poruchy jsou dědičné a časté. Tritanotopie není dědičná, proto se v populaci vyskytuje méně. Jedná se o neschopnost vnímat modrou barvu.

Člověk trpící protanopií má problémy oranžovou a žlutou či červenou a tyto barvy mohou zdát nazelenalé. Barvy navíc vnímají méně jasné, proto si červenou mohou splést s šedou barvou nebo černou. Problémové jsou pro ně také fialové barvy, které vnímají jako modré.

Deuteranopie lidem neumožňuje vnímat zelenou. Postižení mají podobné problémy jako protanopici, ovšem barvy vnímají ještě tlumeněji. Tato forma se nazývá daltonismus, což je pojem, kterým se v češtině zahrnuje celá barvoslepost. John Dalton, jenž s pojmem přišel, však trpěl právě Dueteranopií.

Člověk s tritanopií nedokáže vnímat modrou barvu. Barvy jako modrá, indigo či fialová vnímá jako zelené a silně tlumené. Někdy je může vnímat i jako černé. Žlutou nejsou schopni odlišit od růžové a purpurové barvy jsou vnímány spíše jako červené.

Barvoslepost se odhaluje pomocí pseudoizochromatických tabulek, které obsahují body různých barev a jasu. Body tvoří obrazce na kontrastním pozadí – jedná se o číslice, písmena či geometrické tvary. Osoba se zdravýma očima by měla být schopná odlišit je.

Témata:  věda,  lidé,  zrak, oči