Jste unavení, máte deprese? Možná vám chybí vitamíny

Vitamíny jsou nezbytnou součástí našeho organismu. Existuje 13 základních typů vitamínů. Získáváme je z potravy a každý z nich hraje důležitou úlohu v určitém odvětví, je proto třeba doplňovat všechny druhy vitamínů, aby náš organismus mohl dobře fungovat a byl chráněný vůči různým onemocněním.

Ilustrační fotografie
reklama

Vitamín H je známý spíše pod označením biotin, ale také pod synonymi koenzym R či vitamín B7. Je to ve vodě rozpustný vitamín, jehož označení je odvozeno od německého slova „Haut" (kůže), protože extrakty obsahující tuto látku měly léčivé účinky na kožní problémy.

Biotin má také zvláštní význam pro využití glukózy, základního paliva pro organismus. Pomáhá také při vstřebávání kyseliny listové, pantotenové a vitaminu B12. Rovněž hraje pozitivní roli při prevenci před diabetickým poškozením nervu.

Některé zdroje uvádějí, že byly prováděny studie u žen s křehkými nehty, kterým bylo po dobu 6 měsíců podáváno 2,5 mg biotinu denně. Po ukončení zaznamenaly 3/4 žen zlepšení kvality nehtů, významné omezení jejich štěpení a bylo potvrzeno zesílení tloušťky nehtu o 25%.

Je obsažen hlavně v hovězích játrech a ledvinách, arašídech, vaječných žloutcích, houbách, grapefruitech a pomerančích. Dále v luštěninách, květáku, rajčatech a ovesných vločkách. Je zajímavé, že biotin je také produkován střevními bakteriemi, ale v této formě není pro náš organismus využitelný.

Pro biotin nejsou jednoznačně stanoveny přesné dávky, průměrná dávka se na jeden den pohybuje kolem 300 mikrogramů. K jeho nedostatku může docházet, pokud je pacient delší dobu léčen antibiotiky nebo sulfonamidy kvůli oslabení střevní mikroflory. Nedostatek může zbrzdit správný růst a vývoj u dětí.

K základním příznakům nedostatku biotinu patří slabost, zhoršení chuti k jídlu, ztráta vlasů, zánět jazyka, zánět spojivek, různé ekzémy, ale i deprese. Zatím nebylo zaznamenáno, že by nadměrná konzumace biotinu způsobila vážnější zdravotní komplikace, přesto se nedoporučuje ho užívat ve vyšších dávkách. Při předávkování biotinem se můžou objevit bolesti břicha a zvracení.
 
Vitamín K je jedním z vitamínů rozpustných v tucích, to znamená že není z těla odváděn močí a v těle se hromadí. V tucích jsou dále rozpustné vitamíny A, D, E (vitamíny C a B jsou naopak rozpustné ve vodě). Pozor, vitamíny, které jsou rozpustné v tucích, je možné se předávkovat. Sice nejde o život ohrožující stav, nicméně je velmi nepříjemný. Projevuje se nejčastěji bolestmi břicha a průjmem.

V případě vitamínu K se vlastně o soubor tří derivátů naftochinonu – vitamínu K1, K2 a K3. Vitamín K1 (fylochinon) se nachází především v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) je produkovaný bakteriemi a vitamín K3 (menadion) je vyráběn synteticky. Vitamín K je nepostradatelný zejména v problematice krvácivosti, jelikož snižuje riziko vnitřního krvácení, chrání organismus proti nadměrnému krvácení a díky tomu je často lékaři předepisován v před a pooperační péči.

Vitamín K můžeme tělu dodat spoustou potravin, především zelenými částmi rostlin listové zeleniny jako je kapusta, květák, zelí, špenát, zelené fazolky, hrách a kadeřávek nebo růžičková kapusta a brokolice. Dále se vitamín nachází v mase, játrech, rostlinných olejích a pistáciových oříšcích. Obsažen je i v rostlinných „pamlscích" jako jsou jahody a šípek. Kopřivy upravené na způsob špenátu jsou také výborným zdrojem vitamínu K.

Nedostatek tohoto vitamínu se vyskytuje pouze u lidí s onemocněním jater nebo střevními chorobami, při nichž je porušeno vstřebávání tuků. Hodnoty vitamínu K mohou rovněž poklesnout v důsledku užívání antibiotik. Jedním z prvních projevů je tvorba modřin. Toto nebezpečí vyžaduje pečlivé sledování lékařem, protože při vážnějším úrazu by mohlo dojít k vykrvácení. Přestože megadávky nejsou toxické, mohou být vysoké dávky nebezpečné při současném užívání antikoagulancií (látek pro snížení krevní srážlivosti). Velké dávky mohou také vyvolat návaly a silné pocení.

Přípravky podporující stavbu kostí obsahuji asi 300 mcg K denně, což je stejné množství, jako když ke své běžné stravě přidáte jednu velkou hlávku salátu. Vyšší dávky může předepsat pouze lékař.
 
Vitamin E je společný název pro skupinu látek nazývaných tokoferoly. Vitamin E se používá hlavně pro svůj antioxidační účinek, zabraňuje vzniku oxidačních toxických produktů a volných kyslíkových radikálů. Podílí se tak na stabilitě buněčné membrány.

Podle nových výzkumů pomáhá vitamin E v prevenci srdečně cévních onemocnění (aterioskleróza), a snižuje i účinky LDL (špatného) cholesterolu. Dále jej můžeme použít např.při Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, jako doplňková léčba při poruchách plodnosti, při potížích v klimakteriu, a zánětlivých degenerativních změnách kloubů a chrupavek. U lidí vyššího věku může vitamin E posilovat imunitní systém.

Nedostatkem vitaminu E jsou ohroženy hlavně nedonošené děti, které mají malé množství tukových zásob a tudíž nedokáží v těle vitamin E udržovat v zásobě. Další skupinou jsou osoby s poruchou trávení a vstřebávání tuků a osoby s chronickým onemocněním jater. Při nedostatku vitaminu E může dojít k anemii (chudokrevnosti), k poruchám nervů a svalů, pokožka je suchá a ochablá se stařeckými skvrnami, dochází ke špatnému hojení ran a zažívacím potížím.

Doporučené denní dávkování by mělo být minimálně 10-20 mg denně a nachází se v potravinách jako jsou ořechy, ovesné vločky, špenát, mák, mléko, maso, avokádo, různá semínka, sójové oleje a oleje z obilných klíčků. Zhoršená absorpce tohoto vitamínu se může objevit u lidí, kteří požívají tabákové výrobky a alkohol, nebo užívají některé léky například léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi, či žaludeční kyselosti.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky