Mýty a fakta o alergiích. Které jsou pravdivé, a které ne

Devět nejčastějších mýtů kolem alergií. Které jsou pravdivé, a které ne?

1. Změna klimatu onemocnění prospěje

MÝTUS – změna podnebí vás od alergické reakce neochrání. "U každého alergika, astmatika je nutno počítat, že při změně prostředí může dojít ke zhoršení potíží a to i na místech, kde bychom to „neočekávali" – u moře, nebo na horách. U moře to může být způsobeno drobnými částicemi písku, vlhkostí, venkovní plíseň. Na horách studený vzduch, lišejníky,venkovní plísně. Jsou pacienti, kterým vůbec nevyhovuje pobyt u moře a obráceně.

2. Květiny jsou nejčastějšími spouštěči alergie

MÝTUS – některé barevné květiny potíže sice vyvolat mohou, ale jen velmi málo lidí trpí alergií přímo na ně. "Příčinou vzniku polinosy jsou pyly stromů, trav a plevele, které se přenášejí vzduchem, tzv. větroprašných rostlin. Květiny, které můžou vyvolat projev alergií jsou hlavně luční květiny. Zahradní květiny, jako růže, lilie můžou svojí intenzivní vůní způsobit přechodné zhoršení alergických potíže.

3. U moře nejsou pyly

MÝTUS – Je sice pravda, že na plážích je koncentrace pylů minimální, nicméně... "V přímořských oblastech se také vyskytuje skupina rostlin, produkujících pylové alergeny jako jsou např. ambrózie, olivovníky, cypříše, borovice, trávy.

4. Pylovou sezónu lze předvídat

PRAVDA – existuje tzv. pylové zpravodajství, díky kterému lze zjistit, jak na tom konkrétní oblast právě je. Může se tak do jisté míry minimalizovat riziko vzniku alergické reakce.

5. Z alergie se vyroste

MÝTUS – „sklon" k alergiím je dán geneticky. "Alergie může mít v průběhu života proměnlivé projevy od atopické dermatitidy, přes alergickou rýmu, bronchiální astma až potravinové alergie. Je to onemocnění velice „živé". Můžete být několik let bez projevů alergie a nikdy nevíme, kdy a jakou formou se alergie opět projeví.

6. Déšť "smyje" pyl

PRAVDA – nejlepší dny pro alergiky jsou po těžkých deštích. Pylová úroveň je ovlivněna teplotou, vlhkostí a deštěm. "Nejméně pylu je v chladných a mokrých dnech, nejvyšší koncentrace je v podvečer v horkých, suchých a větrných dnech. Doporučuje se nad ránem, kdy „padá" pyl, mít zavřená okna, aby nevnikal do pokoje.

7. Plísně a roztoči jsou jen uvnitř

MÝTUS – existují i tzv. plísně venkovní, kterých výskyt je sezónní, jejich spóry jsou v ovzduší od jara do podzimu. Plísně rostou na listech, v hlíně, vlhké tlející hmotě, v posečené trávě. "Spóry plísní podobně jako pylová zrna se šíří vzduchem. Vrchol výskytu spor bývá v červenci až srpnu při slunných suchých dnech s ranní rosou - ve „žňové sezoně" – hlavně po předchozím deštivém období.

8. Děti žádné alergie nemají

MÝTUS – tyto potíže začínají už v ranném dětství. "Ve věku do 5-ti let trpí projevy alergií asi 28% dětí. Nejčastějším projevem je atopický ekzém, ve vyšším věku mezi 10-15 rokem života postupně narůstá procento pylové alergie a astmatu. Nikdy neznáme dobu a chvíli, kdy může onemocnění opět vzplanout nebo se projevit jinou formou. Např. pylová alergie se v pozdějším věku může projevit skříženou potravinovou alergií. A někdy se projevy alergie můžou objevit až v seniorském věku.

9. Injekce mohou zmírnit alergie

PRAVDA – tzv. specifická imunoterapie je účinná léčba. Podávání vakcíny trvá 3-5 let. "Už v průběhu léčby a po jejím ukončení dochází ke snížení až vymizení obtíží spojených s expozicí (působení) příčinného alergenu. Její dlouhodobý účinek přetrvává několik let po ukončení aplikace. Klinická účinnost byla prokázána nejenom v léčebném ale i preventivním účinku," doplňuje specialistka na alergie. Preventivní účinek spočívá ve snížení rizika rozvoje astmatu a to hlavně u dětí s alergickou rýmou.

Témata:  alergeny,  zdraví,  nemoc,  jaro