CVD: Zkratka pro dvě chronická onemocnění. Na jedno umíráme, druhé přehlížíme

Pro obě onemocnění je společná nejen zkratka, ale také to, že se začínají projevovat velmi nenápadně. Počáteční stádium chronického žilního onemocnění, na které jako první poukazují tzv. „žilní“ bolesti nohou a pocity těžkých nohou a otoku, zůstává u 25 % neléčeno, protože často příznaky podceňujeme a oddalujeme návštěvu lékaře a vyšetření žilního systému. Onemocnění pak pomalu postupuje a mohou se objevit větší či menší křečové žíly, otoky (zejména večer kolem kotníků), kožní změny nebo dokonce otevřené bércové vředy. Nejvhodnější prevencí je přitom zachycení nemoci v co nejrannějších stadiích. Období, kdy se začnou příznaky zhoršovat, se blíží – jsou jím letní měsíce.

Lékaři doporučují konzervativní léčbu i odstranění

Základem nejen pro praktické lékaře jsou doporučení odborných společností České lékařské společnosti. Ta jsou založena na dvou oblastech, a to na prevenci a konzervativní léčbě, a v případě potřeby též radikálním postupu, tedy odstranění postižených žil. Je přitom důležité si uvědomit, že tyto projevy nejsou pouze estetickým problémem, ale přímo souvisí se zdravím. „Jak velkým problémem žilní onemocnění je, jsem si uvědomila ve své praxi, když jsem se účastnila studie Czech Vein Program. Tato studie probíhající v celé České republice navazovala na mezinárodní šetření o výskytu (prevalenci) žilního onemocnění v populaci,“ říká více MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka z Prahy a spoluautorka Doporučených postupů SVL ČLS JEP Chronické žilní onemocnění pro všeobecné praktické lékaře.

„O léčbě se rozhodujeme podle pokročilosti onemocnění a míry subjektivních obtíží pacienta. Základem léčby jsou konzervativní metody. Jsou to režimová opatření, kompresivní léčba a farmakoterapie. K režimovým opatřením patří zejména redukce hmotnosti, dostatek pohybu a omezení nadměrného slunění či tepla. Kompresivní léčba spočívá v pravidelném nošení punčoch, které zabraňují žilnímu přetížení, zlepšují subjektivní potíže nemocného a jsou prevencí vzniku varixů a otoků. Třetím pilířem jsou léky venofarmaka, působící na žilní stěnu a zlepšující odtok krve,“ vysvětluje MUDr. Jana Vojtíšková. I přes časté přehlížení prvních příznaků, odstranění křečových žil může být vhodné nejen z kosmetického, ale hlavně zdravotního hlediska. „I když převládá názor, že zákroky se provádí pouze v chladných měsících, pravdou je, že pacientky objednáváme až do června a s krátkou „letní“ pauzou pak opět ve větší míře operujeme až od podzimu. Již nyní je ale vhodné se s odborníky spojit. Dobrá předoperační diagnostika pomocí ultrazvuku a celkový stav žilního systému dolních končetin totiž výsledky operace výrazně ovlivní. Již nyní se tak mohou, např. formou venofarmak, na zákrok připravit,“ říká MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dle doporučení odborných společností ale „žádný z těchto výkonů nemůže zcela eliminovat možnost recidivy“. To znamená, že se jedná o chronické celoživotní onemocnění, jehož podstatou je zánět žilní stěny a i po zákroku je nutné o zdraví žil dbát a dodržovat zásady konzervativní léčby (režimová opatření, kompresní punčochy, celoroční užívání venofarmak).

Chronické žilní onemocnění v kostce

S chronickým žilním onemocněním mají 2 až 3x častěji zkušenost ženy. Pravděpodobnost vzniku chronických žilních onemocnění zvyšuje kromě dědičnosti a pohlaví také životní styl spojený s nadváhou, dlouhodobým stáním či sezením, užívání hormonální antikoncepce nebo počtem těhotenství.

Mezi první příznaky patří pocit těžkých nohou, nepříjemné brnění, mravenčení, pnutí nebo pálení a bolest nohou, někdy i noční křeče (odtud název křečové žíly). Další stadia zahrnují trvalé otoky, kožní změny a bércové vředy.

Léčba spočívá v režimových opatřeních, kompresi a farmakologické léčbě. Možné je též odstranění postižených žil vyžadující následné dodržování preventivních opatření s cílem posílit žilní stěnu.