Závazky ze smluv musí lidé plnit i v karanténě a nouzovém stavu

Nejen firmy, ale i lidé své závazky ze smluv musí plnit i v karanténě a nouzovém stavu. Jejich vyhlášení dopadá na všechny smluvní závazky, například na dokončení díla či splacení dluhu, shrnula právní kancelář Vilímková Dudák & Partners. V případě hrozících problémů je třeba druhou stranu na možnost porušení smlouvy vždy upozornit, a předcházet tak vzniku škod. Každý případ se posuzuje individuálně. Dá se využít institutu vyšší moci.

Ilustrační fotografie
reklama

V důsledku nařízených opatření v souvislosti s pandemií koronaviru se podnikatelé i běžné občané mohou dostat do situace, kdy nejsou schopni splnit své závazky ze smluv. "Bez ohledu na zavinění ale druhé smluvní straně vzniká nárok na náhradu škody. Možností, jak se v aktuální době odpovědnosti vyhnout, nabízí české právo hned několik," uvedl Jakub Kadlec z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Porušení smluvní povinnosti z důvodů vyhlášení nouzového stavu či karantény ve většině případů nezpůsobuje automaticky zánik smlouvy. Závazky jsou tedy lidé povinni plnit i nadále, a to pokud možno v co nejkratším termínu. Neznamená to tedy, že kvůli karanténě není třeba dodat zboží, dokončit dílo či poslat splátku.

Pokud ale kvůli nařízené karanténě či nouzovému stavu nastane zpoždění, mohou se lidé vyhnout placení náhrady škody díky institutu vyšší moci. Tou se rozumí mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné překážky, které smluvní strany nemohly předjímat a ovlivnit. "Pokud tedy lidé nedodrží svou smluvní povinnost v době karantény, musí prokázat, že ji nemohli splnit právě kvůli jejímu nařízení. Důležité ale je, aby nebyli v prodlení již v době vzniku této překážky, tedy před vyhlášením karantény," upozornil Kadlec.

Například zákazník má ale od smlouvy možnost odstoupit. Kvůli nedodržení termínu také může požadovat smluvní pokutu, pokud je ve smlouvě sjednaná. Je ovšem otázkou, zda její uplatnění za současného stavu, který prokazatelně zapříčiní porušení smlouvy, není v rozporu s dobrými mravy.

Pokud však strany uzavírají smlouvu už v době koronavirové pandemie a přijatých opatření, je třeba tuto situaci zohlednit i ve smlouvě. Jelikož už tato situace trvá několik dní, nejde o nepředvídatelnou překážku. Nejde tak uplatnit vyšší moc.

Nouzový stav a karanténa mohou však také současně znamenat zásadní změnu okolností. Při ní, když jednu stranu hrubě znevýhodňují vůči druhé, se lze domáhat vyjednání nových podmínek smlouvy. Podobně jako u případu vyšší moci je nutné prokázat, že změnu okolností nebylo možné předpokládat, a zároveň že změna nastala až po uzavření smlouvy. Tohoto ustanovení ale není možné využít, pokud to bylo ve smlouvě vyloučené, či na sebe strana vzala nebezpečí změny okolností.

V tak mimořádné situaci, v jaké je nyní Česko, se může stát i to, že nějaký čas nebude vůbec možné plnit závazky. Znamená to, že neexistuje žádný způsob, jak svůj závazek splnit, a musí jít o překážku trvalou, ne pouze dočasnou. Je nutné proto důsledně odlišovat pouhou obtížnost plnění od jeho nemožnosti či nesplnitelnosti. O nemožnosti plnění je nutné druhou stranu bez odkladu informovat, uzavřel Kadlec.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky