Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zastavení dodávek plynu by velmi vážně ohrozilo čtvrtinu firem

Zemní plyn
Zemní plyn
Foto: Pixabay

V případě náhlého zastavení dodávek plynu by v podnikatelské činnosti byla existenčně nebo velmi vážně ohrožena čtvrtina tuzemských firem, ve výrobním sektoru až 40 procent firem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Podniky se necítí dostatečně informovány, téměř dvě třetiny společností vyzývají vládu, aby urychleně předložila transparentní plán prioritního postupu při dodávkách plynu. Průzkum se uskutečnil letos od 5. do 10. května a zúčastnilo se jej 65 členských firem komory.

Nejvíce plynu se spotřebuje v průmyslu (28,3 procenta), následují domácnosti (25 procent). Existenčně by v případě výpadku dodávek plynu byly nejčastěji ohroženy velké firmy s 250 až jednotkami tisíc zaměstnanců. Konkrétní následky zastavení dodávek plynu, kterých se firmy nejvíce obávají, jsou výpadek dodávek zboží a služeb (33 procent), omezení produkce (29 procent) a omezení poptávky (28 procent).

Podle možností se podniky snaží udržet si akceschopnost. Krizový plán pro případ výpadku dodávek plynu připravuje nebo už připravilo na 31 procent z nich, mezi výrobními firmami je to 40 procent. Čtvrtina firem se snaží připravit se na přechod na alternativní zdroje energie, například elektřinu. Toto řešení však nepřipadá v úvahu pro všechny podniky a regiony. Například ředitel dodavatele autodílů Borgers CS z Rokycan Uwe Hengstermann vidí v případě zastavení dodávek plynu existenční ohrožení pro svou firmu.

"Využíváme zemní plyn jako zdroj tepla pro významnou část výroby. Zastavení dodávek plynu by proto u nás vedlo k velkým problémům. Výrobní procesy lze sice převést na elektřinu, ale vyžadovalo by to vysoké investice a hodně času na realizaci. Zastavení dodávek plynu by tak vedlo k výpadkům výroby, které by ohrozily samotnou existenci naší společnosti," uvedl.

Pouze 11 procent podniků má dostatek informací o scénáři v případě zastavení dodávek plynu. Snahu o akceschopnost zrcadlí i požadavky firem na vládu. Většina firem ji vyzývá, aby co nejdříve předložila jasný a transparentní plán prioritního postupu při dodávkách plynu (61 procent) a podpořila rychlý přechod firem na jiné zdroje energie (56 procent).

"To, že Rusko ze dne na den utáhne kohoutky s plynem, není sci-fi, ale scénář, který se v Polsku a Bulharsku stal realitou. Vláda proto musí předložit jasný a transparentní plán prioritizace při dodávkách plynu, aby se nejistota firem ještě nezvětšovala," upozornil výkonný člen představenstva komory Bernard Bauer.

Témata:  zemní plyn firmy

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.