Vláda schválila trvalý kurzarbeit. Co to podle odborníků pro firmy znamená?

Vláda dnes schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení.

"Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad-hoc podpůrných programů, měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla," uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.

I když podle něj bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze podle Sojky předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.

Expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Linhartová Palánová upozornila, že se zatím nemluví o skutečné podstatě, kterou by měl kurzarbeit plnit. Tou je podle ní motivace ke změně, pomoc státu nastartovat nové pracovní možnosti nebo pomoc zaměstnavatelům k tomu, aby zlepšili dovednosti zaměstnanců. "Pokud navíc dojde k tomu, že podmínky podpory nebudou definovány dostatečně přísně, čekají nás pouze dva možné scénáře. Tím prvním by bylo zneužívání dávek napříč trhem, tím druhým umělé živení těch pracovních míst, která již měla dávno zaniknout," uvedla. Nicméně má podle ní návrh šanci ochránit pracovní místa ohrožená extrémními situacemi.

"Považujeme za správné a důležité přenést teď ad hoc opatření z letošního jara, která měla sloužit jako akutní podpora pro firmy a jejich zaměstnance, do trvale dostupných instrumentů. Musíme totiž vycházet z toho, že ekonomika bude ještě dlouho a opakovaně žít s dočasnými omezeními," uvedl výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer. Dodal, že v Německu osvědčený model kurzarbeitu je jedním z takových instrumentů.

Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady. Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory. I tak ale podle něj půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele. "Administrativně se podmínky podpory nejeví náročnější, než byla administrace programu Antivirus. Celý proces žádosti by měl fungovat elektronicky, takže v tomto ohledu by to pro zaměstnavatele neměla být zátěž navíc oproti tomu, s čím se setkali u Antiviru," dodal.

Podle daňové poradkyně Mazars Gabriely Ivanco dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti se v době restriktivních opatření vlády kvůli přílišné byrokracii a technickým problémům ukázala jako velice nešťastná a pro firmy těžko využitelná. Navíc je podle ní nynější kompenzace od státu v porovnání s navrhovanou úpravou velmi nízká. "Bude-li nový zákon dostatečně flexibilní, spravedlivý a zároveň povede k podstatnému zjednodušení systému podpory firem v době mimořádných situací, splní tak svůj hlavní cíl zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců," uvedla.

"Oproti programu Antivirus je předkládaný návrh zákona komplexnější a může být využit flexibilněji," uvedl i advokát a partner v BDO Legal Lukáš Regec.

Podle odborníka BDO Legal Adama Husseina přijetí návrhu pro zaměstnavatele znamená snížení nákladů za dobu, kdy zaměstnanci pro překážky v práci nemohou vykonávat práci. Zároveň však podle něj zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádosti o podporu a předkládáním tzv. měsíčního přehledu nároků, který je klíčový pro samotné vyplacení podpory od úřadu práce.