Lékárny na covidu nevydělaly, celkové tržby klesly

Představa, že lékárny vydělaly během koronavirové krize rekordní množství peněz, není správná. Během března sice rostly tržby, když se lidé předzásobovali vitamíny nebo léky s obsahem paracetamolu proti horečce, efekt ale zcela převážil duben a květen, kdy byly kvůli šíření covid-19 utlumeny téměř všechny ostatní zdravotnické úkony. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel největší tuzemské sítě lékáren Dr.Max Daniel Horák.

Ilustrační fotografie
reklama

"Celkový dopad za tři krizové měsíce je negativní. V březnu nám sice tržby proti plánu vzrostly o 6,6 procenta - ještě plně fungovalo zdravotnictví, a dodatečný objem tvořil nákup léčivých přípravků a doplňků z volného prodeje, které souvisely s prevencí proti covidu. Ale už v dubnu nastal velký pokles - tržby nám proti plánu poklesly o 15 procent. V květnu pokles pohyboval mezi pěti až deseti procenty," uvedl Horák. Výpadek podle něj logicky ovlivní i celoroční tržby, z loňských 20 miliard Kč by ale měly i přesto dále růst.

Důvodů vývoje během krize bylo podle něj několik. "Lidé se předzásobili, ale ne všechny léky ve skutečnosti nakonec potřebovali. Navíc šlo jen o relativně malý segment celé naší nabídky. Na druhou stranu lékárny zasáhlo omezení provozu či uzavření ordinací, začal klesat počet receptů. Receptové léky přitom v našich tržbách stále tvoří 60 procent, na trhu obecně je to kolem 80 až 85 procent. Navíc došlo k uzavření silných lokací kde máme lékárny, jako jsou obchodní centra," řekl Horák. Lidé také podle něj díky tomu, že byli delší dobu doma, byli zdravější. Proti šíření chřipek a nachlazení pomohly roušky, které lidé nosili primárně proti šíření nového koronaviru, dodal.

Do provozu 460 lékáren Dr.Max v ČR podle Horáka covid zasáhl především důsledky situace a přijatých opatření. Přímo nakažených bylo minimum, většinu personálu lékáren ale tvoří ženy, často matky od dětí, které využily možnost ošetřovného. Ze zhruba 3800 zaměstnanců, které mohou zákazníci na ploše lékáren potkat, zůstala podle něj doma zhruba desetina. Dočasně uzavřít musela firma zhruba 40 lékáren.

Dodatečné náklady Dr.Maxe v ČR spojené s koronavirovou krizí podle Horáka činily 100 až 150 milionu korun. Částka obsahuje výdaje na nákup roušek, respirátorů, štítů a rukavic pro personál, nákup a instalaci asi 1300 ochranných plexiskel do lékáren a peníze na mimořádné hodnocení zaměstnanců.

Horák uvedl, že významný nárůst zaznamenala firma během krize v oblasti on-line prodeje. Počet lidí, kteří přímo ve vyhledávači na webu Dr.Max něco vyhledávali podle něj v březnu vzrostl z běžných zhruba 600.000 na 3,2 milionu. "Změnila se také velkosti nákupního košíku, zákazníci nakupovali větší počet položek. Růst obratu byl ve vysokých desítkách procent," uvedl.

Firma podle něj také nezávisle na covidu spustila na jaře rezervační on-line systém také pro léky na předpis. Jejich počet stoupl z březnových 315 na dubnových 2380. "Pouze během nouzového stavu jsme pak po dobu tří až čtyř týdnů také nabízely ve 12 krajských městech donášku léků lékárníkem. O tuto službu byl ale minimální zájem," dodal Horák.

Témata: lékárny | léky | MoneyMAG.cz

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky