Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko půjčí MMF 50 miliard, Kalousek to popírá

Česko půjčí MMF 50 miliard, Kalousek to popírá

Foto: Vlada.cz

Informace deníku MF Dnes o tom, že se koalice dohodla na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), je nepravdivá. Strany koalice spolu v posledních dnech ani nejednaly, tím méně se mohly domluvit na poskytnutí půjčky nebo na její výši, uvedl ve středu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Česká republika by podle plánu Evropské unie měla přispět částkou v přepočtu 90 miliard korun do záchranného balíku, určeného na sanaci případných dalších rozpočtových problémů v eurozóně. Podle informací deníku MF Dnes se koalice nakonec dohodla na tom, že z rezerv České národní banky uvolní přibližně 50 miliard korun, Kalousek to ale ve středu popřel.

"Nejslušnějším termínem, který se dá na dnešní informace MF Dnes použít, je termín mystifikace. Napadají mě však i méně ohleduplné pojmy," uvedl Kalousek.

Premiér Petr Nečas (ODS) i guvernér ČNB Miroslav Singer nejsou půjčce naklonění, rozpory budí i v koalici. Jednoznačně pro je jen TOP 09, VV nemají jasné stanovisko a ODS se staví proti.

Půjčka MMF by se měla financovat z devizových rezerv ČNB. Její původní výše by znamenala 11 procent z rezerv, jak varoval guvernér ČNB Miroslav Singer. Ten v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny řekl, že účast ČR na půjčce by znamenala bezprecedentní koncentraci rezerv ČNB v jediné instituci a hrozí, že se MMF zadluží příliš. Podmínky půjčky zatím nejsou přesně stanovené. Mluví se o půjčce na tři až pět let, která by státní rozpočet mohla stát až miliardu korun za uniklé úroky z deviz ČNB. Ta jinak rezervy ukládá převážně do dluhopisů. Úroky, které MMF svým členům platí, se pohybují jen kolem desetiny procenta.

Témata:  EU Miroslav Kalousek krize

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy