Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fagan podal žalobu na Česko za 10 miliard

Americký právník Ed Fagan předal ve středu na podatelně karlovarského magistrátu šestadvacetistránkovou kopii dokumentu, kterou označil jako žalobu proti městu Karlovy Vary v kauze údajně neproplacených dluhopisů města vydaných v roce 1924. Pro Mediafax to potvrdil mluvčí magistrátu Jan Kopál.

Ve svém prohlášení pro média Fagan uvedl, že žaloba podaná na Floridě v USA je namířena proti České republice, městu Karlovy Vary, České národní bance a ministerstvu financí. "Předáním kopií žaloby dávám všem stranám najevo, že je proti nim veden spor a jsem připraven s nimi jednat o případném mimosoudním vyrovnání," uvedl Fagan.

Požadavky amerického právníka Edwarda Davise Fagana na proplacení dluhopisů města Karlovy Vary za deset miliard vydaných v roce 1924 jsou ovšem podle informací ministerstva financí promlčené. Pro agenturu Mediafax to už dříve uvedl náměstek ministerstva financí Jan Gregor. „Závazky z dluhopisů jsou promlčeny již několik desítek let," informoval Gregor. Ministerstvo financí podle svého vyjádření provedlo pečlivou právní analýzu a rešerši historických dokumentů, které poskytly archív České národní banky a Národní archív. Prostudovalo také právní podklady poskytnuté ze Spojených států amerických. Z analýzy vyplývá, že někdejší Československá socialistická republika se se závazky vyplývajícími z těchto dluhopisů vypořádala, a to odděleně v rámci takzvaného tuzemského a zahraničního bloku. Americký advokát požaduje od lázeňského města vyplacení deseti miliard korun za dluhopisy vydané městem Karlovy Vary v roce 1924. "Vzhledem k celkové současné právní situaci neexistuje žádný právní důvod k jednání mezi městem Karlovy Vary a tímto americkým advokátem," uvedl ke kauze primátor Kulhánek (KOA) s tím, že veškeré další kroky v této věci by mělo koordinovat a vést ministerstvo financí ČR.

Americký právník v říjnu poprvé informoval karlovarský magistrát, že zastupuje držitele dluhopisů vydaných v roce 1924 městem Karlovy Vary v nominálních hodnotách 500 a 1000 zlatých dolarů. Splatné byly po třiceti letech, v roce 1954 ale splaceny nebyly.

Podle Fagana ale jejich splatnost stále trvá a jejich hodnota včetně veškerého příslušenství za 87 let trvání dosáhla celkem 506 milionů dolarů, což je téměř tisíckrát více, než činila jejich nominální hodnota. V přepočtu se jedná zhruba o deset miliard korun. "V roce 1946 byla navržena držitelům dluhopisů restrukturalizace. Výměnou za prodloužení konečné splatnosti do 1. ledna 1966 a snížení kupónu na čtyři procenta ročně se emitent zavázal k dodatečné a postupné úhradě kupónů z válečných let 1938-1945 a stát převzal záruku za závazky z těchto dluhopisů," uvedlo už dříve v prohlášení ministerstvo financí. Ministerstvo financí hradilo náklady dluhové služby od 1. ledna 1952. "V 80. letech došlo k jednání o finálním vypořádání zahraničního bloku, přičemž vláda ČSSR učinila vstřícnou nabídku tehdejším majitelům dluhopisů s plným vědomím toho, že promlčecí doba již proběhla. Nabídka byla americkou stranou přijata a potvrzena mezinárodní smlouvou," upozornilo ministerstvo. "Nejedná se o první pokus pana Fagana uplatňovat nároky z dluhopisů vydaných evropskými emitenty před druhou světovou válkou. V již proběhnuvších soudních sporech ve státu New York, ve kterých pan Fagan vystupoval nejprve jako právní zástupce a později jako žalovaná strana, byly tyto nároky zamítnuty mimo jiné právě kvůli uplynutí promlčecích lhůt," připomnělo ministerstvo financí. ČNB existenci emise z roku 1924 potvrdila, do vyjádření ministerstva financí ale nebyl schopen nikdo vyhodnotit všechny okolnosti, které se v průběhu téměř 90 let existence cenných papírů vyskytly a mohly by ovlivnit jejich uplatnitelnost.

Témata:  Česko Ed Fagan

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy