Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Placené volno i úlevy na daních. Jaké výhody může přinést studium při práci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rozhodnutí začít se studiem při zaměstnání není jednoduché. Dodatečné zvyšování kvalifikace je totiž časově i finančně velmi náročné. V případě studia při práci se proto vyplatí dosáhnout dohody se zaměstnavatelem.

Pokud je zvyšování kvalifikace důležité pro konkrétní pracovní pozici, máte nárok na řadu výhod v podobě placeného volna i odečtu daní. Zavázat se ale musíte k úspěšnému plnění studijních záležitostí. Jaká práva a povinnosti při studiu během zaměstnání máte? To vám prozradíme v následujícím článku.

Nadřízeného o studiu informovat nemusíte, obvykle se to ale vyplatíV případě, že se rozhodnete nastoupit při zaměstnání ke studiu, nemáte zákonnou povinnost o tom zaměstnavatele informovat. Pokud si však chcete prohloubit vzdělání v oboru, ve kterém pracujete, dohoda se zaměstnavatelem se může velmi vyplatit. Zaměstnavatel sám musí posoudit, zda dané studium bezprostředně souvisí s pozicí zaměstnance a může vést ke zvýšení kvalifikace. Pokud však uzná, že zvyšování kvalifikace není v souladu s jeho potřebami, nemá povinnost poskytnout pracovníkovi žádné výhody. V takovém případě tak firma i nadále požaduje plnění běžných pracovních povinností bez jakýchkoliv úlev. Dovolenou na výuku nebo případné zkoušky pak také musíte s vedením konzultovat. Společnost vám totiž není povinna dovolené na jeden den umožnit.

Odborníci však upozorňují na to, že aktuálním trendem je ochota zaměstnavatelů. „V dnešní době, kdy je na pracovním trhu nedostatek schopných a spolehlivých pracovníků, si zaměstnavatelé lidí, kteří se chtějí vzdělávat a posouvat v oboru, spíše váží. Ve valné většině případů se tak snaží vyjít zaměstnancům vstříc,“ říká Martin Novák, výkonný ředitel BIBS – vysoké školy, jež nabízí MBA programy i další možnosti studia při zaměstnání. Trend se pak podle něj projevuje zejména v případě vedoucích pracovníků, po nichž je dlouhodobě velká poptávka. Právě snaha o zvýšení vzdělání je tak u zaměstnavatelů velmi ceněna.Placené volno na zkoušky i psaní závěrečné práceV případě, že zaměstnavatel vaše studium shledá jako relevantní a důležité pro rozvoj kvalifikace, zavazuje se k plnění hned několika povinností. Největší výhodou, na kterou máte v případě studia při zaměstnání právo, je placené volno. Zaměstnavatel by vás měl uvolnit k účasti na přednáškách i pro přípravu na zkoušky. „Na zkoušku má zaměstnanec právo na dva dny placeného volna, v případě přípravy na závěrečnou zkoušku může využít pět dní volna. Na tvorbu a obhajobu bakalářské či diplomové práce pak může požádat až o 10 dní placeného volna. Během těchto dní má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ objasňuje personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica. Pro přípravu na náročné státní závěrečné zkoušky pak může zaměstnavatel poskytnout dokonce 40 volných pracovních dnů.Studium zohledněte v daňovém přiznáníNáklady na studium při zaměstnání se různí. V případě studií typu MBA, které poskytují zaměstnancům nejvyšší možnou kvalifikaci v oboru, však mohou dosahovat desítek i stovek tisíců. I tyto náklady si však můžete částečně kompenzovat. V případě, že vám je nehradí zaměstnavatel, si totiž můžete náklady spojené se studiem odečíst od základu daně z příjmu. Odepsat lze až 10 tisíc ročně, osoby se zdravotním postižením pak mají nárok na vyšší odpočty. Pokud jste dosud nepřekročili věkovou hranici 26 let, pak můžete navíc nárokovat slevu na dani ve výši 4 020 korun ročně.Za studijní výsledky se zodpovídáte zaměstnavateliV případě, že budete od zaměstnavatele požadovat výhody plynoucí se studiem při práci, musíte naopak počítat i s jistými povinnostmi. Zaměstnavatel má například právo sledovat průběh studia a vaše výsledky. V případě, že nebude s vaším přístupem spokojen, pak může poskytování placeného volna pozastavit. Možností, jak si náklady spojené se studiem vykompenzovat, je pro zaměstnavatele také sepsání písemné kvalifikační dohody. Ta zavazuje pracovníka k tomu, že výměnou za podporu při studiu a úhradu nákladů setrvá po smluvenou dobu ve společnosti. Takto si zaměstnance může zaměstnavatel zavázat až na pět let. V případě nedodržení dohody je pak pracovník nucen náklady spojené se studiem zaměstnavateli zpětně uhradit.

Témata:  práce zaměstnanci zaměstnavatelé studenti lidé

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.