Turecká energetika se stala zlatým dolem českých firem

Země půlměsíce tak předstihla tradičně dominující Rusko. A v Turecku už se chystají další kontrakty na stavbu elektráren za účasti tuzemských firem. „Celková angažovanost Egap by tam mohla již v roce
2012 dosáhnout zhruba čtyřiceti miliard korun,“ řekl E15 náměstek generálního ředitele státní pojišťovny Jiří Skuhra.
 
Od ledna do září letošního roku Egap pojistil kontrakty českých firem v Turecku za dvanáct miliard korun, což je zhruba třicet procent z celkového objemu. Ve skutečnosti jsou aktivity českých firem v této zemi ještě větší – údaje pojišťovací společnosti vůbec nezahrnují turecký byznys společnosti ČEZ, na němž se Egap nepodílí.
 
Dva uhelné bloky elektrárny o celkovém výkonu téměř 300 megawattů staví v Turecku společnost Vítkovice Machinery, zakázky pro export do tamních elektráren už získaly ČKD Group jako dodavatel strojovny či Škoda Power.
 
Projekty vodních elektráren zase v Turecku realizuje svitavská společnosti Energo-Pro. „Další elektrárny o instalovaném výkonu celkově převyšujícím 400 megawattů by mohly být realizovány v dohledné době za účasti českého vývozce turbín a slovenského výrobce kotlů,“ uvedl Skuhra.
 
Případy spolupráce českých a slovenských firem na zahraničních trzích – včetně tandemu výrobce turbín Škody Power a slovenské SES Tlmače – jsou dobře známé z jiných částí světa.
 
České firmy sázejí na dlouhodobý boom turecké energetiky, který je tažen ambicemi tamní ekonomiky. „Turecká vláda, a zejména ministr energetiky Taner Yildiz, usiluje o skokový růst výkonnosti energetických zdrojů pro rozvoj hospodářství,“ uváděla mluvčí strojírenských Vítkovic Eva Kijonková v době, kdy se tato firma pouštěla do zatím největšího projektu stavby elektrárny podpořeného Egapem. Turci do této stavby
investují více než deset miliard korun.
 
V rozporu s celkovým trendem českého vývozu a investic v Turecku je záměr společnosti ČEZ prodat svůj podíl v turecké energetické společnosti Akenerji. Důvodem ovšem není nespokojenost s tureckým tažením české energetické jedničky, ale nová strategie ČEZ, podle níž se má státem ovládaná firma v souladu s politickým zadáním ještě více soustředit na domácí trh.
 
Provozní zisk EBITDA z tureckých akvizic ČEZ, které zahrnují výrobu i distribuci elektřiny, ovšem jenom letos dosáhne 2,2 miliardy korun. Takže není vyloučeno ani to, že se firma nakonec z nadějného
trhu nestáhne.
 
Díky letošnímu prvenství se turecký trh v celkové angažovanosti Egap dostal na druhé místo s 16,4 procenta hned za první Rusko, které se na kumulovaném objemu pojištění podílí necelou třetinou. Třetí Slovensko má podíl dvanáct procent.