Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko po Brexitu propadá panice. Chce rychle přijmout euro

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Po rozhodnutí Británie, kterou polská konzervativní vláda považovala do poslední chvíle za nejbližšího spojence v EU, zavládla v sousedním Polsku panika. Chtějí co nejdříve vstoupit do eurozóny, což znamená, že by země přijala euro.

"V eurozóně budeme nejdříve po roce 2020," řekl v roce 2014 už bývalý polský ministr hospodářství Janusz Piechociński. Jeho tvrzení zřejmě neplatí. Euroskeptická vláda Práva a spravedlnosti se pravděpodobně vylekala, že Unie teď výrazně posílí eurozónu.

Tím by vliv země na dění ve společenství poklesl. Proto chce Varšava zlotý, který dlouhodobě ztrácí hodnotu a jen v pátek vůči euru oslabil o dalších sedm procent, vyměnit za evropskou měnu.

"Polsko by mělo urychleně vstoupit do eurozóny," šokoval všechny ministr zahraničí Witold Waszczykowski s tím, že na dnešek svolává do Varšavy summit ministrů zahraničí zemí EU, které nebyly pozvány na schůzku šéfů diplomacie šesti zakládajících států.

V Británii pracuje téměř 900 tisíc Poláků, z nichž 400 tisíc méně než čtyři roky. Nyní po Brexitu jim hrozí, že se budou muset vrátit do své vlasti, nastanou problémy s pracovním povolením, nebo se jejich finanční situace radikálně zhorší. Rychlý přechod na euro, jak si ho Právo a spravedlnost představuje, údajně nelze technicky a prakticky zajistit.

Témata:  Brexit Polsko EUR

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy