České ekonomice se daří. Ve 2. čtvrtletí zrychlila
České ekonomice se daří. Vyplývá to z nejnovější analýzy Českého statistického úřadu. Ta potvrdila, že růst národního hospodářství ve druhém čtvrtletí byl dokonce rychlejší než v silném prvním kvartálu. Pololetní výsledky ukázaly, že podle dostupných dat byl meziroční růst HDP druhý nejvyšší v EU.
Faktorů, které ovlivnily dobrý výsledek ekonomiky, je více. „Zlepšuje se situace na trhu práce, klesá míra nezaměstnanosti a rostou mzdy. Posílila i investiční aktivita. Přetrvávají pozitivní očekávání na straně domácností a firem. A ve prospěch růstu ekonomiky působil také výsledek zahraničního obchodu, poprvé po dvou čtvrtletích,“ shrnuje Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ). Růst HDP zrychlil z +4,0 % na +4,4 % v meziročním vyjádření. V úhrnu za celé pololetí tak tuzemská ekonomika vzrostla o 4,2 %. Vyšší tempo růstu vykázala naposledy v předkrizovém období, resp. ve druhé části roku 2007. V porovnání s 2. pololetím loňského roku vzrostl HDP o 3,2 %. To je vůbec největší přírůstek mezi dvěma po sobě jdoucími pololetími od roku 2006.
K hlavním zdrojům růstu ekonomiky patřily ve 2. čtvrtletí investice, které meziročně stouply o 5,9 %, tedy nejdynamičtěji od počátku roku 2008. „Z velké části se však jednalo o důsledek mimořádných vlivů. Zatímco na straně vládních institucí šlo zejména o dočerpávání peněz z fondů EU, v případě nefinančních podniků lze hovořit o tom, že loni dosáhly vysokých zisků a začaly je ve vyšší míře využívat k investičním účelům,“ doplňuje Drahomíra Dubská z oddělení svodných analýz ČSÚ.
Růst hrubé přidané hodnoty byl podle dostupných dat nejvyšší v Evropské unii. Ve 2. čtvrtletí 2015 činil meziročně +3,8 %. „Téměř z poloviny k tomuto růstu přispěl zpracovatelský průmysl, stejnou měrou pak i objemově významné služby. Po období dlouhého útlumu se ale dařilo i stavebnictví, a to především zásluhou realizace veřejných investic,“ poznamenává Jiří Kamenický z týmu analytiků ČSÚ.
V neposlední řadě se stav ekonomiky pozitivně odrazil na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti klesla z lednových 5,9 % na červnových 5,1 %. Zvýšil se počet volných pracovních míst. Nárůst zaměstnanosti v pojetí národních účtů se prolínal celou ekonomikou, meziročně méně osob pracovalo ve 2. čtvrtletí jen v peněžnictví a pojišťovnictví, v průmyslových odvětvích (mimo zpracovatelský průmysl) a ve stavebnictví. „Navíc platí, že zatímco zaměstnanců přibývá, počty sebezaměstnaných se snižují. Příčina může být v přesunu části pracujících ze švarcsystému zpět mezi klasické zaměstnance, ale i ve snaze sebezaměstnaných přejít do jistějších zaměstnaneckých poměrů“ uvádí Lukáš Kučera, analytik ČSÚ.
Doporučujeme
