Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč polovina českých manažerů o dovolené pracuje?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Strávit celou dovolenou jen relaxováním a vyvarovat se práce je pro polovinu českých manažerů a vedoucích pracovníků jen velmi těžko splnitelný úkol. Podle aktuálního průzkumu nadnárodní poradenské sítě BDO přitom pouze pětina z nich o dovolené pracuje z vlastní vůle, ostatní jsou nuceni nadřízenými, klienty či okolnostmi. Vůbec nejčastějším problémem je však nezastupitelnost, která nutí o dovolené pracovat většinu z nich. Nejhorší jsou ve schopnosti nepracovat na dovolené ženy a mladí manažeři

Neschopnost odpočinout si od náročného pracovního procesu vede velmi často k pracovnímu vyhoření, obzvlášť v případě manažerských profesí. Přestože rizika pracovního přetížení i příznivé účinky delšího volna jsou odborníky neustále opakovány, celá polovina českých manažerů se jejich radami rozhodně neřídí. Desetina pracuje o dovolené takřka vždy, dalších 17 % manažerů se práci věnuje jen s částečným omezením. Téměř čtvrtina pak v závislosti na aktuální potřebě někdy pracuje a někdy ne. Naopak nikdy o dovolené nepracuje jen 20 % manažerů, 30 % pak pojímá dovolenou částečně pracovně pouze velmi výjimečně.

Ambice nepřítelem odpočinku

Nejhorší jsou ve schopnosti nepracovat na dovolené manažeři s pozdějším ročníkem narození. Vysoké ambice a vidina profesního růstu stojí s největší pravděpodobností za tím, že ve věku do 35 let běžně pracuje o dovolené více než třetina z nich. V případě manažerů a manažerek nad 35 let je toto číslo výrazně nižší, takto „upracovaných“ je mezi nimi jen něco málo přes 20 %. „Mladí manažeři jsou plní sil a často necítí potřebu odpočinku, dokud u nich nedojde k vyhoření či se neobjeví jiné zdravotní potíže. Zkušenější naopak vědí, že na vytrvalostní trati, jakou pracovní dráha je, zkrátka nelze bez přestání jen sprintovat,“ říká Petr Kymlička z BDO.

Nepracovat neumí hlavně ženy

Průzkum poradenské sítě BDO dále upozornil na výrazný nepoměr v přístupu k odpočinku na dovolené mezi muži a ženami. Podle tohoto měřítka vykazují větší sklony k workoholismu ženy. Alespoň někdy pracuje o dovolené téměř 60 % z nich, zatímco mužů jen okolo 44 %. Nikdy nepracuje během dovolené jen 18 % žen manažerek.

Dobrovolně pracuje na dovolené jen pětina

Něco málo přes pětinu dotázaných manažerů uvádí, že pracuje o dovolené nikoli z nutnosti či nařízení, ale protože sami chtějí. Průzkum také ukázal, že dovolenou respektují spíše klienti, než vlastní nadřízení. Kvůli požadavkům nadřízeného musí o dovolené pracovat 14 % oslovených manažerů, na základě nároků klientů jen 9 %.

Syndrom hrdiny

Podle samotných manažerů stojí za nutností pracovat i na dovolené jejich nezastupitelnost. Té připisuje nutnost řešit pracovní úkoly i v době volna více než polovina z nich a je to tak jednoznačně nejčastěji udávaný důvod. „Právě nezastupitelnost některých jedinců bývá jednou z největších slabin, se kterou se při auditech v některých firmách setkáváme. Správně nastavit strukturu firmy, delegovat a motivovat je umění, které rozhodně neovládá každý manažer,“ říká Petr Kymlička z BDO a dodává: „Často se také stává, že jde spíše o subjektivní pocit výjimečnosti jedince a takzvaný syndrom hrdiny, než jeho reálnou nepostradatelnost.“

Pracujete na dovolené?                   Podíl v %Většinou ano                                      10,0Ano, ale jen omezeně                        17,1Někdy ano, někdy ne (dle potřeby)    23,3Ne, jen výjimečně                               30,0Ne, nikdy                                            19,5Proč pracujete i na dovolené?        Podíl v %Nemá mě kdo zastoupit                      52,8Nemusím, ale chci                              21,7Vyžaduje to můj nadřízený                 14,2Vyžadují to klienti                                9,4Z jiného důvodu                                  1,9

Témata:  manažeři

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 22:13

Minimální mzda dál poroste. Ministerstvo řeklo, jaký má cíl

Minimální mzda má od začátku letošního roku novou výši, od ledna se zvýšila o více než tisíc korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc stanovený jasný cíl ohledně dalšího navyšování nejnižšího výdělku v nadcházejících letech. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy